My gaming history #1: PC games
A game. Under that word, most people will automatically imagine video games, which are now very popular and will remain popular because the technology is still improving. However, we mustn't forget that there are games that you don't need to have some supercomputer or console. Some don't need a computer at all. These include desk games, some social games, and we can also include some TV shows in it (like Who wants to be a millionaire?). So it can be said that games are accompanying the life of every man. So I decided to write a little bit about my gaming history in a few parts. This one will be dedicated to PC games only.
Hra. Většina lidí si pod tímto slovem automaticky představí videohry, které jsou v době, ve které žijeme hrozně populární a se stále vyvíjející se technikou populární zůstanou. Nesmíme ale zapomínat, že existují i hry, ke kterým nepotřebujete mít super nadupaný počítač nebo konzoli. K některým nepotřebujete počítač vůbec. Patří mezi ně hry deskové, společenské a vlastně mezi ně můžeme zařadit i Az kvíz a další podobně zaměřené pořady v televizi. Dá se tedy říct, že každého z nás doprovázejí celý život. Rozhodla jsem se tedy tak trochu sepsat svou herní historii v několika dílech. Ten dnešní bude věnovaný PC hrám.
I had a similar story in my head for a long time, but I still didn't get to write it. That's why I thank @godfish from the Czech community for his initiative and the idea to announce some theme for every week. The current fit me quite well.
My first steps with Compedia
My father was and is a programmer, so I know the computer since my first days in the world. My parents had a decent collection of diskettes with different games, but I never really played them. I could watch my mother playing them. But as soon as I had a little sense, I could finally play some games alone. These were Compedia's educational games that were designed for children of different ages. These games were somehow growing with me. So, in addition to learning the colors and animals, I played some counting games and so on, and then the Timmy's Sea Adventure came. About half a year ago, I remembered Timmy, and it was pretty hard to find this game because I didn't remember the name.
I liked this game, and I finished it several times. Someone pulls a stump in the sea, and your job is to put it back to save the population of the underwater world. It was my first game with a story. Little Timmy walked from one sea creature to the other, and with the help of a variety of mini-games, he got information and things to help him find the lost stump. It's already pretty long time since I played this game so I don't remember who the culprit was, but I loved cooking in this game. Probably, I had a task of baking a special pie for some character to get its help, but one could prepare everything there.
Podobný článek jsem měla v hlavě už dlouho, ale ještě jsem se k němu nedostala. Proto děkuji @godfish za jeho iniciativu a nápad dát každému týdnu nějaké to téma. To aktuální se mi totiž docela hodí do krámu.
První krůčky s Compedia
Můj otec byl a je programátor, takže s počítačem jsem se setkávala už od plenek. Rodiče měli slušnou sbírku disket s různými hrami, ale k těm jsem se nikdy pořádně nedostala. Mohla jsem akorát koukat, jak je hraje matka. Jakmile jsem ale měla aspoň trochu rozum, přišly na řadu hry, které jsem mohla hrát sama. Jednalo se o edukativní hry společnosti Compedia, které byly určené pro různé věkové kategorie od 3 let. Takže kromě poznávání barev a zvířátek jsem se postupně dopracovala na počítání příkladů atd. a pak přišla hra Timmy's Sea Adventure. Asi tak před půl rokem jsem si na Timmyho vzpomněla a řeknu vám, že byl docela kumšt ho vypátrat. Nepamatovala jsem si totiž název.
Tuhle hru jsem měla fakt ráda a dohrála jsem ji několikrát. Někdo v moři vytáhne špunt a vaším úkolem je ho vrátit zpět na původní místo a zachránit tak obyvatelstvo podmořského světa. Byla to v podstatě má první hra s příběhem. Malý Timmy chodil od jedné mořské havěti k druhé a pomocí různých miniher od nich získával informace a věci, které by mu pomohly najít ztracený špunt. Už je to samozřejmě dávno, co jsem tuto hru hrála, takže už si nepamatuju, kdo byl pachatelem, ale nejradši jsem měla v této hře vaření. Nejspíš měl člověk za úkol upéct nějaký speciální koláč pro nějakou postavičku, aby ji uplatil a mohl se v příběhu pohnout dál, ale člověk tam mohl tvořit všechno možné.
Another well-known figure of Compedia was Gordi. Some green alien who guided you through the game. I had a lot of games with him, but I never played one, and I still hate my mother for it :D It was Gordi's Magical Movie Adventure, and as the name suggests, it included some mini-games with a movie theme. I could just watch her play it again.
And that's probably all the games I've ever met as a little kid, and they've left something in me. Sometimes I think I could get them and play them now. Just for fun and especially to finally try Gordi's Magical Movie Adventure.
The Elementary School
The elementary school years ran in the spirit of online games, including, among others, Travian, Gladiatus and Tribal Wars. But I quitted these games after a while. Especially when someone attacked me, and I didn't have the strength to fix the village again and again.
But as you may have noticed, I still didn't get some good game. Simply my parents didn't allow me to play. The computer was secured. Asking if they let me play some game, simply didn't make a sense, so my only chance was when my father softened and created an account ffor me or me on his laptop or when I went to my grandparents.
I didn't have friends in my grandparent's village, and I was bored there. I have no siblings. Fortunately, my grandmother had a computer at home. Without the internet, but she had it. She always wanted us to install some games on it, so it was awesome. They were mostly Arkanoid and similar relaxing games, but Smoke Attack 2 was found among them. Have you ever heard of the game? Well, I don't. I don't know where my father get to it, but it was very catchy. It is a shooter where your goal is to neutralize all smokers. They're such brown blobs with eyes and ciggy/cigar in their mouths, and they are shooting it at you. When you destroy them, they become blue, non-smoky blobs.
Další známou postavičkou firmy Compedia byl Gordi. Jakýsi zelený mimozemšťan, který vás hrou provázel. Her jsem s ním měla spoustu, ale jednu jsem si nikdy nezahrála a dodnes to matce vyčítám. Jednalo se o Gordi's Magical Movie Adventure a jak již název napovídá, součástí byly různé minihry s filmovou tematikou.
A to jsou asi všechny hry, se kterými jsem se jako malý špunt setkala, a které ve mně něco zanechaly. Občas přemýšlím, že bych je někde sehnala a "na stará kolena" si je zahrála. Jen tak pro srandu a hlavně abych si konečně vyzkoušela Gordi's Magical Movie Adventure.
Základní škola
Základka se táhla v duchu online her mezi které patřil mimo jiné např. Travian, Gladiatus a Divoké kmeny. Všechny tyto hry mě ale po chvíli přestaly bavit. Hlavně z toho důvodu, že na mě furt někdo útočil a já neměla sílu na to si tu vesničku pořád dokola opravovat.
Jak jste si ale mohli všimnout, stále jsem se nedostala k žádné pořádné hře. Na vině jsou mí rodiče, kteří mi jednoduše nedovolovali hrát. Počítač byl zaheslovaný. Ptát se, jestli by mě na něj pustili, jednoduše nemělo smysl a tak má jediná šance byla, když otec změknul a vytvořil mi účet na svém notebooku a nebo když jsem jela k babičce.
Na vesnici u babičky jsem neměla kamarády a hrozně jsem se tam nudila. Sourozence totiž nemám. Naštěstí měla babička doma počítač. Sice bez internetu, ale měla ho. Sama nás vždycky zaúkolovala, ať jí tam nainstalujem nějaké hry, takže o ty nouze nebyla. Většinou se jednalo o Arkanoid a podobné oddechové hry, ale našel se mezi nimi najít i třeba Smoke Attack 2. Že jste o té hře nikdy neslyšeli? No, já taky ne. Nevím, kde na ni otec přišel, ale byla hrozně chytlavá. Jedná se o střílečku, kde je vaším cílem zneutralizovat všechny kuřáky. Jsou to takové hnědé hroudy s očima a s cigárem/doutníkem v puse, který na vás střílí. Když je zneškodníte, stanou se z hnědých hroud modré, nekuřácké.
Another classic was, of course, Moorhuhn. I was shooting this hens a lot.
But I spent most of my time with Sacred RPG, which I really enjoyed, and which probably started my love of this genre. Meanwhile, as everyone grew up on Diablo, I grew up on Sacred. I played the campaign all the time and wanted to exp all the characters. But I stopped having fun playing it because doing everything again and again sucks.
Další klasikou byl samozřejmě Moorhuhn. Co já jsme se těch slepiček nastřílela.
Nejvíce času jsem ale strávila s RPG Sacred, které mě neskutečně bavilo, a které nejspíše odstartovalo lásku k tomuto žánru. Mezitím, co všichni vyrostli na Diablu, já vyrostla na Sacred. Kampaň jsem hrála pořád dokola a chtěla jsem si vyexpit všechny postavičky. To mě ale nakonec přestalo bavit, protože dělat 8x nebo kolikrát všechno furt dokola není to pravé ořechové.
And of course, I must not forget Tomb Raider: Anniversary. I won this game in some TV show which was broadcast at Czech television. Resp. My father won it because he answered an audience question and sent an email instead of me. I had to wait for playing it until the holidays. When we went to my father's family, it was mostly only me, he and his laptop, which served as a bribe. When he was going to party with his friends and classmates in the evening, I could play games if I didn't tell my mother that he was drinking :D Since I couldn't play games at home, I locked my mouth on the lock and played games every night until dawn. Resp. Until my father's return from the pub. So I finally could play Tomb Raider. The game was difficult for me, so I downloaded some instructions at home to finish the game during the next holidays. But I didn't even manage to finish it. I got stuck in the last chapter.
A samozřejmě nesmím zapomenout hru Tomb Raider: Anniversary. Tu jsem vyhrála v rámci dětského vědomostního pořadu, který se jednu dobu vysílal na ČT 1. Resp. mi ji vyhrál otec, který zodpověděl diváckou otázku a odeslal email za mě. Na její hraní jsem si ale musela počkat až do prázdnin. K rodině z otcovy strany jsem většinou jezdila jen já, on a jeho notebook, který sloužil jako takový úplatek. Když šel totiž večer kalit se svými kamarády a spolužáky, já jsem mohla hrát hry, pokud teda pak matce nevybonzuju, že chlastal :D Vzhledem k tomu, že jsem doma hrát hry nemohla, tak jsem zamkla pusu na zámek a pařila každý večer až do rána. Resp. do otcova návratu domů. A tak konečně došlo na Tomb Raider. Hra byla pro mě hrozně těžká, a tak jsem si při návratu domů stáhla návod, abych ji příští prázdniny mohla dohrát. Ale ani s návodem se mi to nepodařilo. Zasekla jsem se v poslední kapitole.
High school
At the high school came the Conqueror (I hope this link will work, I only know the czech version) that I played with my classmates. It is a knowledge and strategy game in which only the smartest will win. In most modes, three people are playing against each other to get as many regions as possible on a game map. Whoever gets more regions will win. You are attacking the area you want to get, and you will challenge the region's owner to the duel. First, you get a question with four possible answers, but only one is truth. If there is a draw (ie both players will respond correctly) you will get a tipping question whose answer is a number you must enter more accurately and faster than your opponent. Thanks to the time, there will never be a draw and either you will take the region or don't. At the same time, you can attack the opponent's base, and once you destroy all three towers, opponent's points and regions will be converted to your account, and he will end.
I don't know how it works now, but sometimes there were some tournaments for which you have earned the game currency. In one such contest I was placed in the winning positions, and it was only by coincidence. In the final round, the opponents were really strong. They attacked each other and ignored me (the biggest loser), so I caught the opportunity in the last round, conquered one of them and won.
Střední škola
Na střední přišel na řadu Dobyvatel (dříve hra vypadala o dost jednodušeji a líp, zatracené inovace), kterého jsem hrála se svými spolužáky. Je to vědomostní a strategická hra, ve které vyhraje jen ten nejchytřejší. Ve většině módech proti sobě hrají 3 lidé, jejichž cílem je zabrat co nejvíce krajů na herní mapě. Tedy ČR, vzhledem k tomu, že je to česká verze hry. Kdo toho zabere víc, vyhrál. Zabírá se tak, že zaútočíte na kraj, který chcete získat a tím vyzvete protihráče, kterému kraj patří k duelu. Nejprve dostanete otázku se 4 možnými odpovědmi, z nichž je jen jedna správná. Pokud dojde k remíze (tedy oba hráči odpoví správně) dostanete tipovací otázku, jejíž odpovědí je číslo, které musíte zadat přesněji a rychleji než soupeř. Díky časové složce nikdy nedojde k remíze a buď mu kraj zaberete a nebo mu zůstane. Zároveň si můžete útočit na základny a jakmile soupeři zničíte všechny 3 věže, jeho body a kraje se převedou na váš účet a on skončil.
Nevím, jak je tomu teď, ale taky se občas pořádaly nějaké turnaje, za které jste získávali herní měnu. V jednom takovém jsem se umístila na vítězných pozicích a to v postatě jen náhodou. Ve finále byli soupeři opravdu silní, útočili na sebe mezi sebou a mně (toho největšího trapáka) si nevšímali, a tak jsem se v posledním kole chytla příležitosti, jednoho z nich dobyla a vyhrála (nebo byla druhá).
Within the Conqueror, there was a dating site, so we didn't play at all, but chatted with other players instead. Thanks to this, one got new friends, and one of them has convinced me to download World of Warcraft. I suppose he thought the Twinstar (free server), but I didn't know about it, so instead, I downloaded a free trial of the official WoW. I remember trying my first dungeon. I didn't know what was going on and what I had to do, so of course, I didn't go with the group, and they started blaming me in the chat. Every time I remember it, I have to laugh.
Then, in fourth grade, I started to date my boyfriend, and he finally showed me how to install free to play WoW. It is the Czech Cataclysm server called Twinstar, where we played together when we didn't play on PS or Xbox.
No more parents' control
I have been living with my boyfriend for the third year, so my parents can't control me and my gaming. My old laptop was pretty bad because before it was my father's, so it was overheating, and I couldn't play games on it, so I paused playing PC games. All I could run was the official WoW after the movie Warcraft was released. Maybe you remember getting the codes to this game in the cinema, so we had to try it out and use that opportunity. That month, or how long the subscription was, we've always been playing WoW to get the most of it, and the same history is being repeated. We just paid for it this time.
Real gaming madness began last year when I bought a new laptop and could finally start playing. I played Tomb Raiders and Mass Effect 1-3. It's all single-player, because I like it and because we could play WoW with my boyfriend only because he couldn't run anything on his laptop. But this problem was solved a couple of months ago when he got a new laptop, and we finally could play some good games together. So for the first time in my life, I bought some game.
V rámci Dobyvatele existovala tenkrát i seznamka, takže později jsme vůbec nehráli, ale spíš kecali s ostatními hráči. Díky tomu člověk získal nové přátele a jeden z nich mě nabádal k tomu, ať si stáhnu World of Warcraft. Předpokládám, že myslel Twinstar, ale já o tom nic nevěděla a místo toho jsem stáhla nějaký free trial ofiku. Živě si pamatuji svůj první dungeon. Vůbec jsme netušila, o co jde a co se tam má dělat, takže jsem samozřejmě nechodila s partou a oni mi začali v chatu nadávat. Když si na to vzpomenu, tak se musím smát.
Pak jsem ve třeťáku začala chodit s přítelem a ten mi konečně ukázal jak nainstalovat to WoWko zdarma. Tedy český Cataclysm server Twinstar, na kterém jsme spolu hráli, když jsme zrovna nepařili na PSku.
Osamostatnění se
Už třetím rokem bydlím s přítelem, tedy do mých hrátek už nemůžou rodiče strkat nos a omezovat mě. Můj starý notebook byl docela špatný, protože se jednalo o otcův starý pracovní, takže se hrozně přehříval a hrát se na něm skoro nedalo, takže období PC her mě trochu obešlo. Jediné, k čemu jsem se dostala, bylo oficiální WoW, jak vyšel film Warcraft. Možná si pamatujete, jak v kině rozdávali kódy s touto hrou, abyste si ji mohli vyzkoušet a té příležitosti jsme také využili. Ten měsíc, nebo na jak dlouho ten kód byl, jsem neustále hráli WoWko, abychom z toho vytěžili co nejvíc a v podstatě se teď opakuje ta samá historie. Akorát jsme si ho už zaplatili.
Skutečné herní šílenství začalo tedy až minulý rok, kdy jsem si koupila nový notebook a mohla konečně začít hrát. Na řadu přišly Tomb Raidery a Mass Effect 1-3. Všechno to jsou singleplayery, protože ty mám zkrátka radši a protože jsme s přítelem mohli hrát akorát to WoW, protože nic jiného jeho počítač nerozjel. Tento problém se ale vyřešil před pár měsíci, kdy přítel dostal nový notebook a my si konečně mohli zahrát nějakou pořádnou hru spolu. Nastal tedy i čas, kdy jsem si vlastně poprvé v životě koupila nějaké ty hry.
We played Warframe a lot, which is a PvE shooter, so I didn't have much trouble playing it. I suck at shooting. Especially when playing against players and not AI. But it started to bore us because you must do everything, again and again, so we stopped playing the game. I suck at CoD 2 and CS:GO, and I'm just angry when playing them. All the time I shoot like 20 bullets to the enemy, and he is still alive, and then he kills me with one shot. WTF? I will have to train these games more.
At the same time, we found out that, even though the website told the opposite, we could run PUBG and so we had to try the game simply because it is just playing the whole world. We also played a couple of times with some friends from Steemit. But most of the time we played Overwatch. However, my boyfriend is so angry when we are playing it that we have been looking for some more relaxing game and now we play Overwatch for loot boxes only. Eventually, we ended up with the World of Warcraft, which now fills (plus minus) all of our free time. I play the Demon Hunter, and I have to say that I'm really enjoying it.
Docela jsme spolu hráli Warframe, což je PvE střílečka, takže jsem ani neměla moc problém ji hrát. Hrozně mi totiž nejdou střílečky. Hlavně když se hraje proti hráčům a nikoliv AI. Začalo nás ale štvát, že tam člověk dělá furt ty samé věci a mise dokola, takže jsme hru hrát přestali. CoD 2 a CS:GO mi zase hrozně moc nejdou a akorát se u toho vztekám. Nakropím do nepřítele 20 nábojů a on nechcípne, zatímco on mi dá jednu ránu a jsem mrtvá. Na tyhle hry budu muset ještě potrénovat.
Zároveň jsme zjistili že, i když webové stránky tvrdily opak, dokážeme rozjet PUBG a tak jsme si hru museli jednoduše vyzkoušet, protože ji hraje zkrátka celý svět. Taky jsme si párkrát zahráli i s pár lidmi ze Steemitu. Nejvíce jsme ovšem pařili Overwatch, u kterého se ale přítel vzteká tak moc, že jsme hledali nějakou víc oddechovou hru a Overwatch hrajem už jen kvůli loot boxům. Nakonec jsme ale stejně skončili u už tolik zmiňovaného World of Warcraft, který nyní vyplňuje plus mínus veškerý náš volný čas. Už mám vyexpeného Demon Huntera a musím říct, že mě neskutečně baví.
Sources
Timmy
Smoke Attack 2
Sacred
Tomb Raider
Conqueror
Mass Effect
@GamersUnited is a brand new SteemIt curation group for everything gaming! Whether you're a game dev, streamer, artist that loves gaming, game reviewer, or have any other form of gaming addiction - we want you!
Use #GamersUnited in your posts for a chance to be featured in our daily digest/curation posts!
Discord: https://discord.gg/tyQQ9a2
What a mind blowing motivational post from you... Keep it up friend so nice.!
Thank you very much :)
You have evolved a lot over time, I even dare to say that you have a lot of your father in you.
Keep exploiting that potential in video games
You're probably right, so I've also decided to work in IT. My father always supported me. I really like him.
I definitely will!
Ou yeaah @pipiczech has finally posted someting :D I'm no gamer by any means but you've been just continuously liking my posts in #cesky tag and I just felt bad for not giving anything back :D Now opportunity finally presented itself...
Also, pretty cool u r a gamer, I can imagine I'd already be hitting on you if I'd be at least a little bit into gaming :D Sadly, I'm looking for some jiu jitsu girl to hit on currently :D Seems those are as rare as gaming girls :(
EDIT: Shit, haha...nakoniec som si teda ten post aj precital, aj ked ako vravim, niesom moc na hry....a zbadal som tam zmienku o priatelovi :D Tak to uz nieje o hitting ani zmienka potom, srry :D
To víš, já v poslední době neměla moc čas a náladu cokoliv psát, takže proto jsem se na pár dní odmlčela a nemusíš mi to nijak vracet. Prostě upvotuj a komentuj vše, co tě zaujalo a vše o čem si myslíš, že si tvůj hlas zaslouží :)
A v pohodě, docela jsem se zasmála :D Držím palce při hledání jiu jitsu dívky! :D
P.S. Ve většině hrách jsem stejně hrozný noob, takže hraju spíš jen pro zábavu :D
It's kinda fascinating, isn't it? You go back and remember how you got to where you are, and you're amazed by what you find.
Yeah, definitely. It's great to look back and remember the old times sometimes.
Ten starý Tomb Raider jsem taky hrála, vidíš to, úplně jsem na něj zapomněla. Nás se sestrou nejvíce bavilo chodit v tom Lařině domečku, který tam měla. Nevím, co na tom bylo tak zábavného :D
Nevím, jestli je to dobře, nebo špatně, že ti rodiče nedovolovali moc hrát. Ale aspoň ses měla na co těšit a pak to pro tebe musel být ráj - mít vlastní noťas, bydlet sama a dělat si, co chceš.
Mí rodiče byli vždy strašně takoví v pohodě, a to ve všech oblastech. Hlavně má mamka. Taťkovi občas trochu něco vadilo, ale mamka to vždy nějak udělala a před taťkou to tajila :D
I horory jsem viděla ve věku, kdy bych se na ně dívat asi neměla :D
To je jednoduchý, prostě jste si z Tomb Raider udělaly vlastní verzi Sims a chodily s Larou po domečku :))
No vidíš, na Simíky jsem úplně zapomněla! V prváku na VŠ jsem si je stáhla, protože jsem je nikdy neměla (verze The Sims 4) a docela mě to nebavilo. Simice furt ne a ne otěhotnět, tak jsem si založila novou rodinu, nastavila jim rodinné staty, aby se množili (jo, jsem úchyl), a pak se jim 2x po sobě narodily dvojčata... holky... Ještě že mi tenkrát odešel HDD, jinak bych si asi hodila mašli.
Takže tě nízká životnost komponent zachránila před virtuální laktační psychózou :)
Počet mimin by mě zas tak netrápil. Nejhorší bylo, že to všechno byly holky. Druhá várka dvojčat se konala jen proto, že jsem chtěla kluka, ale další páreček holek už jsem nesnesla já ani noťas.
No a třeba utopit je nešlo? Lepší než poslat si HDD do křemíkového nebe :)
Utopit jsem je jednoduše nestihla. Podle mě ta hra sama o sobě dávala notebooku dost zabrat (hrozně se přehříval) a poslední kapkou bylo, když jsem se natahovala na poličku nad stolem pro něco a spadl mi na něj matčin vánoční kaktus. Zavadila jsem o něj jen lehce, ale vzhledem k tomu, že všechny šlahouny mířily jen jedním směrem (samozřejmě ven z poličky), se vyvrátil a spadnul přímo na místo, kde byl HDD.
Tomb Raider: The Sims :D To by byl dobrý název :D
Jinak ty děti ve 4 myslím nejdou zabít. Ani dospělí. V jednom z předchozích dílů to šlo (nevím, jestli děti, ale dospělí ano). Zabarikádovala jsem uklízečku v místnosti (odmazala jsem jí dveře) a ona neměla, jak se dostat ven. A pak tam hlady umřela a udělal se jí pomníček (sám od sebe se vytvořil).
Jinak jsem úplně normální a vyrovnaný člověk :D
Lařin domeček mě taky bavil! Ten jsem dohrála hned několikrát a hrozně jsem se vztekala v té tělocvičně, když ta pipina furt skákala někam jinam než jsem chtěla :D Sebrat všechny ty slony byla fakt makačka.
No, když čtu a slyším, jak všichni hráli Dooma a podobné "drsné a cool" hry, zatímco já se učila s Gordim a hrála hry pro děti, tak mi je docela smutno :D Kdyby se ty "dobré hry" nějak rozprostřely do těch 20 let, tak bych teďka neměla problém s tím, co začít hrát dřív. Zatracená práce! Těch her je hrozně moc a já už nemám kam je časově narvat. Chtělo by to začít na Steemitu vydělávat pořádné peníze, aby se člověk mohl na všechno vyprdnout a dělat jen to, co ho baví a psát o tom! :D
To by určitě chtělo, ale zatím je Steemit miminko, tak po něm nemůžeme chtít zázraky. Já s hrami sice vyrůstala, ale stejně jsem pořád na některé musela čekat. A i teď si je šetřím, protože vím, že mi zaberou hafo času. Třeba Fallouta. A pak si brousím zuby na nové Far Cry 5 :D Ale to až někdy, časem....
V dětství jsem si říkala, jestli někdy přestanu hrát, ale vypadá to, že do 30, možná tak do 40 nepřestanu :D Možná nepřestanu nikdy :D
Tátovi táhne na 50 a furt něco hraje. Nedávno, když jsem byla u nich na návštěvě, pařil Fallouta, takže to určitě nepřestane. Jen ubude čas :D
Sacred was epic game and so underrated
Yeah, I loved it. I need to find time to play even the other parts.
V Gladiatuse som si raz chcel kúpiť nejaké zlaťáky alebo čo to bola za reálne peniaze. Poslal som SMS, ale nič mi neprišlo. To ma poučilo a neskôr v Traviane a Divokých kmeňoch som si nič nekupoval. Vtedy som bol nahnevaný. No nakoniec to bolo prospešné, lebo som už aspoň nezmyselne neminul žiadne peniaze na tieto prehliadačové hry. :D
Já jednou kupovala krystaly do nějaké hry o upírech (takový upíří Gladiatus) a přišly mi, ale další už jsem nekupovala, protože to stejně všechno byly ptákoviny, co mě za chvíli přestaly bavit. Gladiatus mi vydržel asi nejdéle, protože se tam nemusela stavět žádná vesnička :D
Jo, Moorhuhn nebo Wampirjagdt, to byly časy :-) Ještě bych to možná někde našel na CD :-)
Vsadím se, že rodiče by určitě taky doma vyhrabali nějaké ty hry z mého dětství. Ještě nedávno měli i ty diskety :)
Tak ty už u mě odešly nedávno s poslední mechanikou, která je uměla číst...
Ah old school Tomb Raider, how I remember the days of playing that on the PS1 along with many other greats. Warcraft 2 was another I couldn't get enough of along with Red Alert 2!
I never played those. I somehow never find my way to the strategies. Maybe it is a fault of Travian, Tribal Wars, etc. I always got raped by some guy and had no energy to fight back. But it remembers me of S.W.I.N.E. I liked this game, but I never got too far. How could I forget it?!
Tomb raider ftw :)