Zakažme alkohol!

Tato úvaha vznikla v reakci na článek uživatele @m211 https://steemit.com/cesky/@m211/piti-alkoholu-ve-vetsim-mnozstvi-zkracuje-zivot.

Studie národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) je sice pěkná, avšak bere v potaz jen lidi, kteří byli kvůli problémům s alkoholem hospitalizováni. Takto by se dalo poukázat na to, že všechny druhy závislostí zkracují věk člověka. A nejde jen o závislosti, které lidem ukrajují z času vymezeného pro život. Dále sem patří přemíra stresu, sedavý způsob života, nedostatečný příjem vitamínů, etc. Obecně se dá říci, že vše, co se přehání, zkracuje lidský život.

Co se týče Islandu a omezení konzumace alkoholu mladistvými a mladými lidmi, je vytvoření nabídky volnočasových aktivit velmi dobrým řešením. Pokud budou mít dospívající a mladí možnost trávit čas jiným způsobem než po diskotékách a barech, budou žít radostnějším a kvalitnějším životem. S tímto naprosto souhlasím. Věřím, že pokud by se po celém světě začaly otevírat volnočasová centra, sportovní haly a hřiště, která budou mít otevřeno o víkendech (páteční odpoledne až nedělní odpoledne), pak bude návštěvnost barů a diskoték klesat. Mnohdy totiž mladým nejde o konzumaci alkoholu, ale o společnost svých vrstevníků a společné trávení času. Nejde však pouze o tuto příležitost, ale i o výchovu v rodinách. Pokud bude chybět příklad rodičů, nemusí být volnočasová centra řešením. Stejně tak nemusí být řešením, pokud budou ceny za večer v těchto centrech mnohonásobně vyšší než za večer v baru.

V anketě ke článku na novinkách se necelých dvaatřicet procent lidí (z 2 700) hlásí k denní konzumaci alkoholu a osmadvacet procent lidí ke konzumaci alkoholu několikrát do týdne. Mohli bychom se přít o to, zda se jedná o alkoholismus či nikoli. Obecně se říká, že problém s alkoholem mají ti, kteří si jeho konzumaci nedovedou odepřít a způsobuje jim následné problémy v běžném či pracovním životě. Avšak toto se týká i těch, kteří alkohol konzumují i velmi zřídka, ale tento problém u sebe pozorují. Existují lidé, kteří si denně dají před spaním skleničku vína, piva nebo třeba ginu. Můžeme je sice nazvat alkoholiky, ale oni alkoholiky být nemusí. Pokud bez větších obtíží dokáží svou pravidelnou skleničku vynechat a nepociťují žádný nárůst stresové hladiny a nepotřebují tuto denní rutinu nahradit jinou aktivitou.

Osobně znám více lidí, kteří sice nepijí často, ale když se dostanou do společnosti konzumující alkohol, neznají pak míru. Naproti tomu znám několik lidí v úctyhodném věku pře devadesát let. Když se jich zeptáte na alkohol, nestačíte se divit. Mnoho z nich totiž radí, panáčka slivovice po ránu, skleničku piva po obědě a skleničku červeného večer před spaním. Ráno se totiž musí bránit proti bacilům, po obědě je třeba si zlepšit trávení a večer je nutné si upravit krevní tlak. Svým způsobem, i když drží konzumaci v rozumné míře, by se o nich dalo říci, že jsou alkoholiky. Nikdy však nebyli kvůli alkoholismu hospitalizováni a proto se dožívají o dvacet let více než jiní (oproti republikovému průměru). Ne, tím to není. Spíše je to tím, jak žijí svůj život. Již od dětství žili aktivně, celý aktivní život pracovali (pokud nepočítám dobu mateřských dovolených, ale i tam je té práce dostatek) a na stáří se nezavřeli doma. Sami si zajišťují nákupy, chodí na procházky, jezdí po výletech, navštěvují rodinu a známé. A samozřejmě navštěvují pohřby spolužáků a kamarádů, kterým se v důchodovém věku nechtělo opustit zahřáté místo na gauči u televize. Mnoho z nich své vrstevníky (i abstinenty) přežilo několikrát a přitom denně konzumují alkohol a nestydí se za to. Nebude to však alkoholem, ale přístupem k životu. Tito totiž hýří optimismem, byť se občas nad dnešní společností dokáží pořádně rozčílit. Samozřejmě, i oni vědí, že je rozdíl mezi malou skleničkou a notorickým pijanstvím a uvědomují si jeho problém.

Ještě se zastavím u spirituálních následků konzumace alkoholu. Autor, či autorka, s nickem Raja píše sice zajímavě, ale v tomto tématu se silně ztrácí. A to by mi stačily obecné základy mytologie a démonologie, bez hlubší znalosti. Tudíž bych informacím obsaženým v článku nepřikládal žádnou váhu, a už vůbec ne přidanou hodnotu. Většinová populace bude reagovat na upozornění před spirituálními následky konzumace absolutně opačně. Tudíž vzhůru do bezvědomí a ať se mohu hájit tím, že za své činy nejsem odpovědný já, ale někdo jiný.

Na závěr bych chtěl upozornit, že tímto nechci článek "pití alkoholu ve větším množství zkracuje život" nijak hanit. Jen se na danou problematiku dívám trochu jinak. A to sám alkoholu nijak neholduji, nepiji pravidelně a i při slavnostních příležitostech si dokáži alkohol odepřít (a to nejen z důvodu řízení motorového vozidla).