The day 13, Den 13

The Day 13:

After a long and great sleep I woke up and wanted to go by local train from Borjomi to Bakuriani as per one recommendation. It is just one rail track and interesting is, that the rail is even on a bridge designed by Alexander Gustav Eiffel..yep the same guy who did the Eiffel Tower, therefore this one is also the Eiffel Bridge. 🤔

I went to get some more info in tourist centre, which is opening at 10am. Unfortunately, the train was either at 7am or 10am so I didn’t make it. I had to choose the transfer to Bakuriani by marsutka and back by train, which is called “kukuška”, at 2:15pm

I bought a breakfast in local shop. The system of shopping is interesting. Outside you choose the fruit, lady is putting it on the weight and writing the price on a piece of paper, then you have to go inside to pay it. 😛

To Bakuriani we have luxurious marsutka with leather seats, AC and electronic windows and doors. We arrived and the storm started so I went to hide inside one store and buy lunch. One thunder and the electricity went off everywhere. ⛈

There was still raining outside, but I had to go and find the train station, but I made it really quickly. During that also couchsurfer Dimitri wrote me, that we can sleep at his place tonight.

Another interesting thing was, that the train was made in Czechoslovakia (Škoda|. 🤗 The rail track had been built for 4 years due to bad conditions and hills. Despite this, I was quite surprised that the road which is 40km long, lasts 3 hours. When we departed, I got it... The train was maybe as fast as the turtle with a sprained ankle. Fortunately, I had my reader with me so I could read something. 🤔

Interesting, but not that pleasant was, that you could smoke in the train. Two old ladies were smoking as hell. The way was otherwise very nice, in villages the children and other people were waving, the nature was beautiful and even the weather got nicer. Michal with Monika were already in Borjomi, when I was (according to my map) just 2km away so I told them that in 30 minutes I would be there 😁 then the train stopped 😛 Fortunately, after few minutes it continued. 😀 We agreed to meet at the train station, but I didn’t know that there are two in Borjomi. Of course, each of us were on different one. 😀

When we have finally met, we went to meet our couchsurfer host Dimitri, who wrote me a weird message...I can sleep there if I don’t mind that the room is without walls - walls??! Well maybe, it is not painted yet or something...but nope he meant it 😬 check the photos attached. 😂🤗 Dimitri is an owner of restaurant specialised on wine and the place where we are going to sleep today is probably hotel still in the building phase.

After the “accomodating” we wanted to try local hot swimming pools, but they were just closing them, so another time in the near future hopefully. 😊

During our walk we met an interesting guy from Tbilisi, who gave us to try perfect wine by his stand and invited us to a bar in the evening to talk a bit..so we will see, but probably yes.. 😬

We went to a restaurant for khinkali and borsc, it wasn’t the best dinner, but I was happy, that after a long while I could talk in my mother tongue and even about some experience from Georgia, only the best. Our today’s host invited us for a glass of wine in his restaurant...just imagine this, you are sleeping at someone’s place for free and he is even inviting you for a wine..amazing life here 👌🤗🇬🇪

Gaumardžos! Na zdraví! Cheers!

---

Den 13:

Po pořádném a dlouhém spánku jsem vstal a chtěl na základě doporučení jet místním vláčkem z Borjomi do Bakuriani. Jedná se o jednokolejku a zajímavostí je, že jede po krásném mostě, který architektoval stejný inženýr, který designoval jednu velkou věž v Paříži. 🤔Byl to Alexander Gustav Eiffel. Proto se mostu přezdívá Eiffelův most.

Byl jsem zjistit informace v turistickém centru, které otvíralo v 10 hodin. Bohužel vlaky jely v 7 a pak v 10, takže jsem to nestihl. Musel jsem vybrat přesun do Bakuriani maršutkou a zpátky ve 14:15 už vláčkem, kterému se říká “kukuška”.

Snídani jsem si koupil v místním obchůdku, systém nakupování je zajímavý, venku jsou stojany s ovocem, vyberete si podle představ, slečna vám ovoce zváží, na papírek vám napíše cenu a vy jdete zaplatit dovnitř do obchodu. 😛

Do Bakuriani jsme jeli supermoderní maršutku s koženými sesadly, klimatizací a elekrickými dveřmi a okny. Jakmile jsme přijeli na místo, začala bouřka, šel jsem se schovat do obchodu a nakoupit oběd. Ozval se veliký hrom a vypadl proud nejen v obchodě, ale i v okolí. ⛈

Venku stále lilo, musel jsem ale jít najít železniční stanici, to se povedlo velmi rychle. Mezitím mi napsal i couchsurfer Dimitri, že u něho dnes můžeme přenocovat.

Zajímavostí je, že vláček byl vyroben v Československu ve Škodovce. 🤗 Výstavba trati trvala 4 roky kvůli těžký podmínkám a trať překonává výškový rozdíl 1200 metrů. Přesto jsem se divil, že 40km dlouhá cesta trvá 3 hodiny. Když jsme se rozjeli, tak jsem to pochopil... Rychlost, nebo spíš pomalost, by se dala přirovnat k želvě s vymknutým kotníkem. Naštěstí jsem sebou měl čtečku knih a mohl si, při přestávkách v houbaření očima v lesích, i číst. 🤔

Zajímavé, ale ne zas až tolik příjemné, bylo že se ve vlaku kouřilo. Dvě babušky hulily jak fabriky. Cesta byla jinak velmi příjemná, ve vesnicích mávali na náš vláček děti i dospělí, příroda byla nepopsatelně krásná, roztrhaly se mraky a slunce pěkně hřálo. 😊 Michal s Monikou už byli v Borjomi, když jsem dle mapy byl od města 2km, napsal jsem jim, že tam za půl hodinky budu 😁 v tom se vlak zastavil. 😛 Naštěstí se za pár minut zase rozjel. 😀 Dohodli jsme se, že se sejdeme na nádraží. Jenže jsem nevěděl, že jsou v Borjomi dvě. Kažký jsme samozřejmě byli na jiném. 😀

Když jsme se konečně sešli, tak jsme vyrazili za couchsurferem Dimitrijem, který mi napsal trochu podivnou zprávu.. jestli mi nevadí pokoj “without walls” - bez zdí??! Asi zřejmě není vymalováno, nebo nahozené zdi, říkali jsme si.. než jsme přišli na místo 😬 více na fotografii níže. 😂🤗 Dimitri je týpek, který má restauraci specializovanou na víno a místo, kde budeme spát je pravděpodobně rozestavěný hotel.

Po “ubytování” jsme chtěli vyzkoušet místní horké bazény, ale už je zavíraly, vyzkoušíme v blízké budoucnosti. 😊

Cestou jsme potkali zajímavého týpka z Tbilisi, který nám u svého stánku dal ochutnat vynikající víno a pozval nás, ať s ním večer jdeme dát řeč do baru.. tak podle sil a nálady uvidíme, ale asi se uvidíme.. 😬

Šli jsme si sednout do restaurace na khinkali a boršč, nebyla to vyloženě nejlepší večeře, ale já byl nadšený, že jsem si po delší době mohl pokecat česky a probrat zkušenosti z Gruzie, které máme jen ty nejlepší. Náš dnešní hostitel nás v jeho restauraci pozval na sklenici vína.. představte si to, budete u někoho cizího zadarmo spát a ještě vás ve své vinárně pozve na víno... a takhle si tu žiju/žijeme 👌🤗🇬🇪

Gaumardžos! Na zdraví!!