Indonesia- Pangandaran and Cijulang

---

Czech version

---

Ahoj všem! Do Pangandaranu jsme jeli snad 15 hodin busem a přijíždíme kolem druhé hodiny ranní. Jsem z toho poměrně nervózní a nepříjemný, jelikož to není v tuhle hodinu moc bezpečné. Ubytujeme se, Alice je ve sprše a já sedím na posteli, v ruce držím telefon. Periferně zahlédnu jak z pod postele vyběhne Tarantule. “Lásko? Máme v pokojíčku Tarantuli :-D” Odpověď: “Tady nespím.”

Dopoledne jsme strávili chvíli na pláži s místními a následně bereme stopa do vesnice Cijulang. Řidič z nás byl tak nadšený, že pouští volant, dělá selfie a my málem vjíždíme do řeky. Tahle malá vesnice byla surfařský ráj. Za cca 60 Kč jsme měli půjčeného surfa na celý den. A tak jsme se učili surfovat a nechápali z místních dětí, jak skvěle jezdí! Celkem jsme si užívali skvělé místní jídlo, které bylo hodně levné! Oběd vyšel tak na 10 Kč. Všichni z vesnice věděli kdo jsme a měli jsme pocit, že ví o každém našem kroku. V jedné chráněné rezervaci nás zaujal zákaz držení se za ruce a proto jsme ho o to více porušovali ;-) Užívali jsme si náš společný čas, pohodu, slunce a moře. Jednoduše ráj. Taky jsme našli budovy pravděpodobně zničené po tsunami. Pomalu ale jistě zarůstající vegetací. Indonésané mají ve zvyku budovat nové obydlí a ty stará nespravovat. Proto například v centru hlavního města Jakarty najdete hodně zchátralých budov a další nové staví na okraji. Což není dobré pro životní prostředí.

---

English version

---

Hi everyone! We traveled to Pangandaran approximately 15 hours by bus and arrived around 2 o'clock in the morning. I'm quite nervous and uncomfortable because it's not safe at this hour. We found hotel, Alice has a shower, and I'm sitting on the bed, holding my phone in my hand. Peripherally, I see Tarantula running out of bed. "Darling? We have a Tarantula in our room:-D "Answer:" I'm not sleeping here. "

In the morning we spent a great time on the beach with the locals. Later we hitchhike to the village of Cijulang. The driver was so amazed of us and he wanna make a selfie. He lost control of car and we almost fell into the river. This small village was a surfer paradise. For 2 euro we had a surf rented for the whole day. We learned how to surf and we were amazed by high skills level of local kids! We enjoyed great local food and it was pretty cheap! Lunch was less than 50 cent. Everyone in the village knew who we are and we had feeling they knew about each our step. In one reservation was forbidden to holding our hands and therefore we breached it ;-) We enjoyed our common time, chillax, sun and sea. Simply paradise. We also found buildings probably destroyed after the tsunami. Slowly but surely hidden by vegetation. Indonesians have a habit to build new structures and not fix old ones. For example in the center of the Jakarta (capital city), you will find a lot of buildings in bad condition and other new ones are growing up on the edge of the city. Which is not good for the environment.

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

Steem up!