Náš Amun Fin!
V minulém příspěvku o radosti jsem Vám ukázal rodinku našeho již téměř devítitýdenního klučičího štěňátka Kanadského retrívra.
Podle rodného listu je to spíše Fin Amun (von) Red Treasure, ale opačně mi to zní víc filmově. Tu předložku von jsem si taky přidal a u majitelů psích farem (chovatelských stanic) jsem moc ovací nesklidil. Tihle lidé jsou taková zvláštní sorta plachých a pyšných lidí, na které se musí opatrně, ale o tom jindy.
Počáteční písmeno jména "papíráka" musí vždy odpovídat označení jeho vrhu, teda alespoň v rodném listu. Na pejska voláme Amune, což je jakýsi egyptský ekvivalent k řeckému Zévu neboli Diovi. Naše vyhlídnutá farma se těšila na první vrh a Áčko byla jediná volba (první vrh lze označit klidně písmenem Q, ale druhý vrh poté musí nést označení R).
Bohužel jsme byli, jako zájemci, až pátí na řadě (mimo to jsme chtěli konkrétně pejska) a na rentgenu se ukázala pouze čtyři tělíčka. Aniž bych zacházel do větších detailů, štěňátek nakonec bylo 11 (slovy jedenáct) a my pro jistotu zvolili jiný vrh, kde člověk už měl z čeho vybírat.
A udělali jsme dobře. Ťuk ťuk.
Kanadští retrívři, nebo také Novoskotští retrívři se vyznačují specifickými znaky, které ti v jedenáctičlenném vrhu nakonec moc neměli (ale to není bráno za vadu). Mít bílé ponožky, zakončení ocásku a čumáku a bílou náprsenku je fajn a když se nevyskytne nějaká vada při růstu, třeba křivé prstíky, vada skusu, máme o krok blíže vyrobit z něj Kočičáka roku. Musí na výstavy, to jsme slíbili…
Pokud jste o této rase nikdy neslyšeli, zhruba tři měsíce zpátky jsem na tom byl podobně. Oficiální název plemene je Nova Scotia duck tolling retriever a já rád používám zkráceniny Toller, kde vypadne vysvětlování slov "Nouv Skouša", což není nic jiného než kanadská provincie někde na východě. I tak se mi ale pochopení zatím moc nedostalo. Ani u veterináře.
I když je Tollerů údajně hojně využíváno k myslivosti i u nás, téměř se s nimi nesetkáte. Růstem jsou to nejmenší retrívři na světě. Povahou a schopnostmi by se měli blížit kombinaci Border kolie s retrívrem, ale to teprve zjistíme. Rozhodně mají rádi vodu a kačenky, což jim zaručilo dodatek duck tolling ve jménu.
Zatím to pořád spí (každé 2–3 hodinky se to budí), jí nebo vykonává potřebu. Zpravidla venku. Někdy venku a potom hned doma. Je to taková "radostná starost", co člověka umí pěkně vyčerpat a zároveň potěšit. Hlavně partnerku, která si ho pořídila.
Určitě si to neodpustím a budu o něm psát i v budoucnu. Jméno Fin mu podle vrhu vybrala chovatelka a nebýt @kaczik, nikdy by mě nenapadlo, že jeho jméno je zkratkou:
FINLANDIA AMUNDSEN.
Nepůjdeme si někdy zaběhat? Haf
khjk
Malý sympaťáček ;-)
Začíná být pěkně drzý! (-:
Pěkný pejsek...
Ten je sladky, primo k "sezrani".
K tomuhle pasuje opravdu jen ono zprofanované aglické "cuteness overload" :)) Nádherné stvoření.
To mi úplně připomnělo, jak na střední spolužačka na hodině angličtiny říkala (anglicky samozřejmě), že má psa s pedigree. Hrozně nás to pobavilo, protože jsme si představili, jak si pořídila psa a dostala k tomu 25kg pytel Pedigree granulí :D Až pak nám došlo, že to je rodokmen :D
Jinak je to hrozně roztomilý prďola. Ať vám přináší hodně radosti :)
:-D Tak při čtení mě napadlo to samé, co Tebe.
Už teď se těším na další zážitky ;)
Je to děsný roztomilouš. Krásná chlupatá koule. Užij si ho, když je ještě malý, tak neskutečně rychle vyroste, ani nemrkneš.