Jaké to je být dokrorandem - díl 2.

in #cesky6 years ago (edited)

Kdysi jsem někde četla, že doktorandi to mají těžké v tom, že tak nějak trčí v mezistupni mezi studenty a vysokoškolskými pedagogy. Studenti je berou jen jako své, o trochu starší, já, a proto je tolik nerespektují a pedagogové, počínaje odbornými asistenty, je berou vlastně také jako, o něco starší, studenty, a tak je také, prozatím, neřadí mezi řádné kolegy.

Musím říci, že si nemohu stěžovat ani na studenty, ani na pedagogy.

Studenti se ke mně vždy chovali dobře. Ano našlo se několik kluků, kteří měli praxi u táty ve firmě, a když viděli mladou holku, tak měli pocit, že mají nade mnou, co se týče vědomostí navrch, ale když zjistili, že to jsem schopná v některých oblastech uznat, byl většinou klid, ba naopak.

Také se našel přesný opak, studenti, kteří přede mnou měli až přílišný respekt. Říkali mi paní inženýrko, v případě, že měli na hodině chybět, psali dlouhé omluvné emaily a na konzultacích byli značně nervózní. Zkrátka šlo o takové poctivce. Ty to prostě měli v sobě, ale i tak jsem se snažila o to, navodit jim pocit, že to není nutné.

Nevím, kolik z vás má pedagogické zkušenosti, ale ti, kteří je mají, mi dají jistě za pravdu, že ač je každý člověk originál, časem zjistíte, že se jisté typy studentů (na nižších stupních žáků) opakují.

I já jsem si dala v hlavě dohromady takovou typologii, která mi pomáhala nalézat způsoby, jak s danými osobami jednat, abych je co nejvíce motivovala a vytvořila si s nimi nějaký vztah, který by ulehčil naší spolupráci. Jen mi bylo trochu líto, že to většinou bylo pouze na jeden semestr.

Ze strany osazenstva naší katedry jsem nikdy necítila despekt. Naopak. Všichni ke mně byli vždy přívětiví, když bylo třeba, poradili, pomohli. Je však přirozené, že čerstvý doktorand není plnohodnotným kolegou zkušeného docenta/profesora, proto jsme s ostatními doktorandy, logicky, vytvořili brzy samostatnou buňku, která měla jádro v našem kabinetu.

Kabinet se stal naší klubovnou. Bylo to místo, kde jsme na jedné straně, s vážnými tvářemi, konzultovali se studenty úlohy, jednali s kolegy o plánech cvičení a rozebírali se zájemci jejich závěrečné práce, na straně druhé jsme tu sledovali hokej, když bylo mistrovství, obědvali jsme zde mezi cvičeními párky z bufetu a hodnotili na facebooku studentky a vybírali si dle toho kruhy, kterých se ujmeme. Já, jako jediná holka, vždy dostala cvičení s nejmenším procentem studentek, což mně samozřejmě vůbec nevadilo, ačkoli jsem klukům trochu záviděla to, že jim je přirozené dívat se po mladších, zatímco u mě to je naopak.

Facebook je vůbec zajímavý nástroj. Jednou jsem se rozhodovala, jak zhodnotit studenta, který mi nenosil úlohy a stále se omlouval, že má osobní problémy a hodně práce, a že to dodá, ale stále to oddaloval. Už to trvalo dlouho a já měla obavu, že už to zneužívá, ale co kdyby ne? Podívala jsem se na jeho facebook a zjistila jsem, že tam má jednu fotku z párty za druhou. Na dalším cvičení jsem mu stanovila termín a řekla mu, že mu jej již nebudu posouvat. Termín nakonec dodržel a prošel, ale bez facebooku bych mu jeho smutné pohledy věřila a on by mé naivity zneužíval dál. Časem jsem zjistila, že se vždy nějaký takový najde, už jsem ani nepotřebovala facebook, abych jej odhalila. Udělali byste to také?

DÍL 1.
DÍL 3.

Sort:  

Takový Facebookový proklepnutí si už si dělá kdekdo. Třeba zaměstnavatelé procházejí profily na sociálních sítích, někteří na ně hledí víc než na životopis. O důvod víc, proč se v rámci ochrany svého soukromí konvenčním sociálním sítím vyhýbám.

a hodnotili na facebooku studentky a vybírali si dle toho kruhy, kterých se ujmeme

Jo tak takhle to chodí! Teda ne že by na FELu byl nějaký výběr. Pěkný pohled pod pedagogickou pokličku. Na druhou stranu, kdo to nedělá. Sociální sítě jsou pro to jak dělané.

A ať byl mým cvičícím doktorand nebo docent, pořád je to vyučující, takže respekt je u mě samozřejmostí. Za ty skoro 4 roky jsem narazila jen na jednoho, který vyloženě chtěl, aby se mu tykalo, že si prý stále připadá mladý, ale stejně jsem s tím měla problém.

Nehledě na to, že člověk se snaží napsat slušný email (ne jen omluvný - ve většině případech jsme měli 3 absence na cvičení dovoleny) a přijde mu odpověď se smajlíkem nebo jako bychom si psali na chatu. Např. jeden kluk z práce měl jít do prváku na Matfyzu a chtěl jít na jiné cvičení než ho zapsali, a tak napsal cvičícímu dlouhý seriózní email, aby mu přišla odpověď: "Je mi úplně šumák, kdo mi bude chodit na cviko."

Jakmile učíš, většina lidí od tebe očekává nějakou úroveň :D

To je samozřejmé. Kamarád, starší doktorand nám dal takové milé školení a první věc byla, abychom si hlavně s nikým netykali a alespoň navenek udržovali nějakou kulturu. Je to potřeba, svět trochu potřebuje řád a nějaké zvyklosti, aby se lidi měli čeho chytit.

Stejně jak píšeš, tak i někteří studenti mně psali ve stylu, jako tvému kamarádovi psal doktorand. V obou skupinách se najde někdo.

Jinak ještě s tím vybíráním studentek. Kamarády doktorandy to bavilo, ale docentům už je to asi šumák :) Ti jsou rádi mile překvapeni, když to vyjde, ale že by tomu šli takto naproti to už asi ne, ale bylo by to vtipné :)

Možno budeme raz ''kolegovia''. Tiež rozmýšľam, či potom ísť na doktorandské štúdium alebo nie. Trochu ma to láka, lebo chcel by som nejaké veci zmeniť, keby som mal napr. svoje cvičenia. :)

Jo, s tím jsem tam šla také a chodí tam s tím spoustu doktorandů. Není to tak, jak někteří tvrdí, že si tím lidé prodlužují studium, na takového člověka jsem ještě nenarazila. Motivace většinou je buď v tom, že lidi láká věda, učení nebo se jim něco na výuce nelíbí a chtějí to změnit. Něco se mi i podařilo, něco nikoli. Také se o tom plánuji rozepsat. Ale každému s kým se o doktorském bavím říkám, že pokud o tom alespoň trochu uvažuje, tak by to měl jít zkusit. A na jaké škole to plánuješ?

Napíš o tom, som zvedavý. No uvidíme, kam ma vietor odveje. :D Na strojnícku chodím.

Tak já si teda myslím, že u mnohých z nás, kteří byli doktorandi, to mělo pouze jako protažení studia a výhod vyplývajících z toho, že jste ještě nějakou dobu doktorand...

Souhlasím s tebou, také bych to udělal...

Kdo má profil na FB, musí počítat s tím, že ho může někdo sledovat. Takže ano.

"Kabinet se stal naší klubovnou. Bylo to místo, kde jsme na jedné straně, s vážnými tvářemi, konzultovali se studenty úlohy, jednali s kolegy o plánech cvičení a rozebírali se zájemci jejich závěrečné práce, na straně druhé jsme tu sledovali hokej, když bylo mistrovství, obědvali jsme zde mezi cvičeními párky z bufetu a hodnotili na facebooku studentky a vybírali si dle toho kruhy, kterých se ujmeme"
Tak toto ma pobavilo :D ako keby si písala o našom kabinete :D prečítala som to kolegom a z chuti sa zasmiali

Tak to jsem ráda, že to je všude stejné :)

Facebook v dnešní době prozradí víc než si člověk uvědomuje. Obzvlášť pokud nemá člověk nastavený level soukromí a tak vše odkrývá i lidem po celém světě. Hodně jsem si na to začala dávat pozor, když jsem začala chodit na pohovory, četla jsem, že rádi dělají takové průzkumy a pár fotek z párty se u mě taky našlo a to by nebyl nejlepší první dojem :D

Coin Marketplace

STEEM 0.20
TRX 0.13
JST 0.029
BTC 66498.47
ETH 3469.97
USDT 1.00
SBD 2.62