Geny za tisíc let...

Někdy stojí údiv nad tím, jak jde lidstvo po technologické stránce dopředu. Jeden by čekal, že s rostoucí složitostí a množstvím objevených objevů a zjištěných znalostí, bude stále těžší a těžší objevovat další nové věci. Paradoxně to je ale naopak. Počet registrovaných patentů za rok se s každým uplynulým létem zvyšuje. Viz obrázek.

Vynalezené vynálezy nám umožňují mnohé, netřeba vše jmenovat; První z velkých objevů, jako oheň, později farmaření, nás posunuly jako lidstvo obrovských krokem zpět. Leč i tehdy jsme byli podřízeni tvrdému přírodnímu řádu. Narodíš se bez ruky? Sežere tě predátor. Narodíš se znovu bez ruky? Raději tě preventivně inkvizice upálí, pro jistotu i s matkou, tak se zcela vyřadí chybný gen, byť dojde i ke ztrátám zdravých matek, které utrpěly se svým potomkem nějaké mechanické poškození, nebo neměly dostatečnou výživu... Narodíš se znovu bez ruky? Dnes přežiješ bez problémů.

Asi se nejedná o žádný konkrétní objev, který stojí za tím, že se lidstvo z velké míry vymanilo ze zašlých přírodních zákonitostí. Níže uvádím další dva obrázky. První ukazuje přirozený poměr a vztah počtu dravců na kořist. Druhý zobrazuje člověka.

Se současnými pokroky ve vědě, převážně v zemědělství, medicíně, válečnictví a diplomacii, se dnes člověk z koloběhu počtu dravců a počtu kořisti vymaňuje a množí se (nebo množil se) exponenciální řadou. Nadále už není predátorem sám sobě, protože se naučil, že domluva bývá tou lepší cestou, když už v minulosti vynalezl zbraně schopné zničit obě válčící strany...

Je ale vývoj udržitelný?

V zemědělství se využívá řada pesticidů, které zásadně zvyšuje množství produktů na jednoho zemědělce. Avšak mají vedlejší účinky, například glyfosfát snižuje kvalitu kořenového systému rostlin, což jim znesnadní čerpání vody v období globálního oteplování. Další stupeň vývoje může být genetická modifikace, jenže škůdci se umí přizpůsobovat zrovna tak. A podle mých informací docela rychle, mají velmi krátký vývojový cyklus. Také tu je nepopíratelný efekt na zdraví samotného člověka. Dále nám dochází fosfáty, které jsou pro moderní zemědělství důležité.

Medicína nám umožňuje udržet při životě prakticky cokoliv. Člověk s jakýmkoliv postižením může přežít a přenášet své geny dál. Antagonicky (možná naštěstí) se jim do cesty v rozmnožování staví psychologie. Teď si nevzpomenu, jak se jmenuje první kosmetická značka na světě. Jejímu stvoření ale předcházel výzkum - fotograf vymyslel, jak zprůměrovat tváře svých zákazníků. Zjistil, že průměrný obličej je vždy krásný. Psychologové si krásu průměrných obličejů vysvětlují následovně - řada nemocí se projevuje zvnějšku patrnými symptomy. Pokud se něčí tvář příliš liší, může to být právě kvůli onemocnění, proto je bezpečnější pro své děti najít - průměrně vypadajícího člověka (i díky tomu byly v gotice, nebo dnes na některých Indonéských ostrovech, obézní figury velmi atraktivní); Abych do toho příliš nezabrousil - postižení lidé jsou obecně považováni za méně atraktivní. Jsou tu ale i onemocnění, která se žádnými vnějšími symptomy neprojevují - například, když se novorozenec narodí bez správně srostlého horního patra. Jejich počet roste a v populaci se nevýhodné geny drží.

Za zmínku stojí i emise a ekologičnost našeho druhu. O tom asi netřeba psát více.

Můj bývalý učitel biologie na jistá nebezpečí spojená s populační explozí a moderní vědou upozorňoval. Něco naznačil i můj současný profesor potravinářské chemie; Tato témata jsou ale tabu v politice, všichni chtějí, aby se postiženým dostalo pomoci. Za zamyšlení ale stojí, zda to nebude mít z tisíciletého hlediska silně kontraproduktivní účinek.

@rosalinde nedávno napsala článek o řízené depopularizaci (doufám, že jsem to napsal správně). Nemyslím si, že je řízená, spíš, že přichází přirozeně a nezastavitelný růst lidské populace se pomaličku zastavuje. Problém kapitalismu je, že se přebytečné jídlo nevyplatí vozit do míst, kde lidé hladoví. Ale když by se to vyplatilo, k čemu by to vedlo? Lidé by se najedli, nikdo by neumíral hladem, za chvíli by těch lidí bylo v oblasti mnohem víc. A stačilo by dnes vyhazované jídlo pak?

Nechci tvrdit, že plýtvání jídlem je ten správný byznys. Není. Bylo by asi fajn, kdyby se obchodní řetězce zásobovaly méně. Občas by nebyl žádný banán, prodalo by se víc pomerančů. Ale ani jeden z druhů ovoce by nekončil v tak velkém množství v koši. Částečně by to řešilo ještě jeden problém zemědělství, který jsem nenastínil - v půdě se snižuje hladina některých minerálů. Jinými slovy: půda se vyčerpává (@krakonos si jistě vzpomene na důvody, kvůli kterým byl za své doby trojpolní systém tak revoluční).

Některé problémy vyřeší pokrok ve vědě. Třeba genetické vady bude možné v budoucnu přepsat. Přesto si ale myslím, že nám tu vzniká taková "bublina".

Aby rostla cena Bitcoinu, musí přicházet do kryptoměn stále víc a víc kapitálu. Aby mohla růst lidská populace, musí přibývat jídla a prostoru k bydlení. Brzy se bude testovat projekt, který by mohl teoreticky terraformovat Saharu. Úrodnou půdu tam však nezařídí. Kde ale brát více jídla?

Už jsem zmínil negativní vliv pesticidů na půdu i klesající množství některých minerálů v půdě. GMO tohle částečně může zachránit. Bojovat proti škůdcům zbraněmi rostlině vlastními může fungovat, pokud bude mít v půdě dostatek látek na jejich konstrukci. A dostatek energie ze světla (+ živočišně stravy u masožravek). Pak se ubrání škůdcům, ale konkrétní většinou sekundární metabolity, nebo lektiny, mají účinky i na člověka.

Chtěl bych naznačit, že možná tady máme takovou populační bublinu. Zároveň tady máme průnik nevýhodných genů narušující Darwinův přirozený výběr u lidského druhu. Jsem zvědavý, jak se s tím již existujícím problémem budeme vypořádávat. Politika otevřených dvěří Německa podle mně ale není dobrý začátkem...

---

PS - je večer, kdyby mně někde chybělo v nějaké větě slovo atp., dejte vědět! Přeji pěkný zbytek dne a nejspíš i Vánoce a Šťastný nový rok. Nemyslím, že do té doby stihnu napsat něco dalšího...