Žalář národů a kasematy na Špilberku

Ahoj Steemiťáci,

jednou z hlavních dominant Brna je hrad Špilberk postavený na stejnojmenném kopci, který si vysloužil přízvisko Žalář národů.

​

Trocha historie ...

Hrad nechal postavit Přemysl Otakar II. ve druhé polovině 13. století. Za vlády Lucemburků sloužil jako sídlo moravských markrabat, současně byl strategicky významnou pevností. Odolal obléhání husitů, uplatnil se i při bojích Jiřího z Poděbrad s jeho zetěm Matyášem Korvínem. Poté se stal na půl století inventářem města, v jehož vlastnictví notně zchátral. Po potlačení stavovského povstání byl zkonfiskován Ferdinandem II. a stal se císařskou zemskou pevností. V roce 1645 vydržel spolu s městem tříměsíční obléhání vojska generála Torstensona. Poté začala přestavba hradu v mohutnou barokní pevnost, která během Slezských válek odolala armádě pruského krále Fridricha II. V té době již byly vestavěné do postranních příkopů kasematy, které původně sloužily jako úkryt až pro 1200 mužů vojenské posádky. Už za Marie Terezie byl Špilberk využíván jako vězení, jedním z vězňů byl schopný velitel pandurů baron Trenck, který zde v roce 1749 zemřel.

V roce 1783 bylo nařízením císaře Josefa II. na hradě zřízeno vězení pro zvlášť těžké zločince odsouzené k doživotnímu trestu. V celém mocnářství byly pouze dvě takové věznice, druhá se nacházela na hradě Schlossberg v Grazu. K tomuto účelu byly přebudovány právě kasematy. Pro zločince odsouzené za vraždy se zvlášť přitěžujícími okolnostmi byly určeny komůrky o velikosti 2 krát 1,5 metru sbité ze silných prken. K trámu v podlaze byli vězni natrvalo připoutáni řetězem, navíc měli neustále na nohou a rukou okovy. Podmínky byly tak kruté, že zde odsouzenci málokdy přežili jeden rok.

​

Po té se hrad opět dostává pod vojenskou správu, jako vězení byl využíván během světových válek. Od roku 1961 zde sídlí Muzeum města Brna.

O kasematech na Špilberku se tradují legendy, které nemají reálný základ. Například zde nebylo prováděno mučení ani vymáháno právo útrpné. Mučící nástroje sem byly instalovány až v roce 1880 jako atrakce při zpřístupnění kasemat veřejnosti . Jsou součástí i dnešních expozic. Nebyl v nich vězněn ani baron Trenck (zemřel v roce 1749 před vybudováním kasemat) ani Václav Babinský (na Špilberk přišel v roce 1841, kdy už se v nich nevěznilo). Vězni nebyli přivazováni pod vodu kapající z průduchů. Není pravdou, že se Josef II. nechal na hodinu spoutat a zavřít do kobky a poté tuto formu trestu zrušil. Naopak císař, který Špilberk několikrát osobně navštívil, tuto formu trestu pro nejtěžší zločince zavedl.

​

Současnost

Kromě depozitářů a kanceláří pracovníků muzea je celý hrad zpřístupněn veřejnosti. Stálé expozice přibližují stavební vývoj hradu, historické okamžiky v dějinách města, v kontextu se způsobem života, módou, či zbraněmi, špilberskému vězení a jeho slavným vězňům, meziválečné brněnské architektuře, modernímu výtvarnému umění a v neposlední řadě kasematy s replikami kobek či instalací vymáhání práva útrpného.

​

Bohužel kasematy nevyužívají úplně svůj potenciál a zvláště leopoldinský trakt je fádní procházkou po prázdných celách. Přitom by se prostor dalo využít k ukázce vojenského využití objektu, jak v dobách tereziánských, tak za obou světových válek. Zpřístupněna je i věžice hradu - rozhledna.

Muzeum města Brna připravuje též krátkodobé výstavy, nádvoří hradu bývají využívána k divadelním, hudebním a tanečním vystoupením.

Jako zdroj informací mi sloužila publikace Muzea města Brna Kasematy Špilberk.

Hezký den!