Dát či nedat

Dárek, dárky, obdarovat nebo být obdarován. Někdy je to věčné dilema, na které straně je lepší být. První myšlenka, která mi bleskla hlavou je Danajský dar. V dnešní době, když od někoho dostanete něco ve formě daru, je to více než podezřelé. Vyjma v rámci rodiny a blízkých přátel. V takovém případě je jasný, že motiv není zištný. V ostatních případech. Veškeré dary převlečené jako slevy, bonusy a nevím co jiného by se nechalo schovat jako dar. Je ve skutečnosti převlečený Trojský kůň a dotyčná společnost se nám snaží tímto způsobem dostat do našich nedobytných peněženek. Ne na první pohled je vše tak zřejmé a ne každý to tak vidí.

Darování hmotných věcí pro ty, kterým chceme vyjádřit náklonnost je veskrze jednoduché. Volba správného dárku je větší oříšek. Vybrat správný dárek znamená dotyčnou osobu správně vnímat a naslouchat jí. Jedině tak je možno dosáhnout cíleného výsledku v podobě správně zvoleného dárku. Funguje to i zcela obráceně. Jestli nedokážeme správně naslouchat a nerozumíme té osobě, kterou chceme obdarovat. Často se stane fópa výběrem nevhodného dárku. Z kýžené radosti se stává něco co je na obtíž. Na co jen bude sedat prach.

Z pohledu z druhé strany. Z pohledu obdarovaného. Opět záleží na každém, jak také naslouchá svému protějšku a jaké signály dává. Zda-li je dostatečně taktní, aby z nevhodného dárku neuvedl darujícího do rozpaků. Ano je to těžké. Každá situace je jiná. Každý člověk je jiný a nelze něco takového přesně zaškatulkovat.

Nejlepší dárky většinou bývají takové, do kterých vtisknete své osobité já. Koupit cokoliv v obchodě dneska umí každý. Ale vyrobit svou vlastní rukou. To v dnešní době dělá jen málokdo. Hlavně o Vánocích, mi to připadá, že se každý předhání jaké dražší dárky koupí nebo jich rozdá více do počtu. Tohle konzumní darování mi moc nevoní. Ale co jiného se dá dělat, když dav šílí, že?

Největší dary jsou ty, které nejsou vidět a nemůžeme si na ně sáhnout. Jedním z takových darů je dar života, který jsme dostali od svých rodičů. Předáváme jej dál svým dětem. Bohužel, někteří tento dar nevnímají jako dar. Spíše jako přítěž a doslova s ním plýtvají a ničí jej.