Doba námořních výprav

Díky @hairyfairy za zajímavé téma. Přemýšlel jsem, do které doby bych se rád přenesl zpět. Napadla mě doba první republiky, ale popravdě, vědět že mám pár let, než začne okupace a další světová válka, to není moc příznivé očekávání. Dál s časem to je horší a horší, tak jsem se raději vrátil o pár století zpět.
PS. Když si to čtu po sobě zpětně, tak o své volbě krapet pochybuji 😀, ale to pochopíte z dalších řádků.

---

Námořní výpravy mne vždy fascinovaly. Objevování světa Drakem, de Gamou nebo Kolumbem jsou doby s nanejvýš romantickými představami, ale skutečnost byla určitě velmi drsná.

Takže i když je ta doba velmi krušná a život v ní nepředstavoval procházku růžovou zahradou, rád bych se plavil na lodi Fernanda de Magallanese.

Zdroj: Pixabay – CC0 licence

Práce tesaře na lodi, která se chystá jako první obeplout celou zemi, je velmi náročná. Mám to štěstí, že se nacházím na lodi Victoria pod kapitánem Barbosou, ač to ještě nevím, tak naše loď jako jediná z pěti obepluje celý svět.

V podpalubí naší karaky se tísní 42 mužů. Z původního počtu pěti lodí už máme pouze tři, ale odhodlání nám stále nechybí. Kapitán Barbosa se nás stále snaží povzbuzovat, ale po vzpouře, kdy byl zabit předchozí kapitán Mendoza je nálada na lodi na bodě mrazu. A to i přes to, že se nám konečně po 38 dnech podařilo překonat Kanál všech svatých a nyní míříme na Moluky. Podle kapitána Barbosy bude tato cesta trvat jen pár dní, tak doufejme že ano.

Mořskou nemoc již nemívám, s mořem jsem se sžil po prvních dvou měsících plavby. Ale ze začátku jsem se modlil za pevnou zemi pod nohami.

Co je ale horší, než mořská nemoc je nedostatek vody a čerstvé potravy. Na lodi už propukly kurděje, pár mužů má z nich silné krvácení dásní. Mě se naštěstí zatím vyhýbají, ale čekám, že se také brzy ozvou. Suchary a shnilá voda nejsou úplně nejlepším, co by vaše tělo chtělo. Čas od času se podaří ulovit krysu, to jsou pak teprve ty pravé hody. Ale už jsme jich většinu pochytali. Ale na lodi Trinidad jich je prý ještě pořád dostatek, námořníci je prodávají za půl dukátu.

Ale až se vrátíme zpět domů, budeme hrdinové. Král Karel V. nás určitě bohatě odmění. Přivezeme mu spousty darů z Ostrovů koření a do budoucna tak bude prozkoumána nová rychlejší cesta, než která vede podél pobřeží Afriky.

Všichni se modlíme k bohu, aby už nás nic horšího nepotkalo, aby počasí bylo větrné, leč bez bouří. Abychom brzy narazili na Moluky a doplnili čerstvou vodu. A abychom se všichni ve zdraví s našimi přáteli v Seville zase setkali.

Do Španělska doplula jenom loď Victoria, cesta na Moluky (dnešní Indonésie) trvala od Magallanesova průlivu (dříve Kanálu všech svatých) ještě 4 měsíce. Původní Jižní moře bylo díky klidné plavbě přejmenováno na Tichý oceán, ačkoliv se říká, že mořeplavci museli mít opravdu velké štěstí, jelikož Tichý oceán bývá většinou velmi rozbouřený. Sám Fernando de Magalhães padnul na Filipínách v bitvě s domorodci. Cesta trvala 3 roky a 29 dní, z původního počtu 234 námořníků se jich zpět do Španělska dostalo pouze 18. Těch 18 námořníků jako prvních obeplulo celý svět!