RE: Do Parents have the Right to Destroy the Health of their Children?
Ten obrat uprostřed je výborný :). Článek jistě vybudí k zamyšlení. Pokud bychom těmi argumenty chtěli podpořit to, aby se o vzdělávání diskutovalo a nebralo se stávající vzdělávání jako dokonalé, pak bych to jistě podpořila. Nicméně to už se děje. A projevuje se to například v tom, že čím dál více rodičů posílá své děti do "alternativních" (schválně v uvozovkách, aby to nebylo bráno negativně) škol. Loni jsem studovala pedagogické minimum a i tam už nás učili učit úplně jinak, než se učí teď - žádné šprtání, ale rozvíjení myšlení, chápání souvislostí a hlavně individuální přístup. Také by se článkem dalo argumentovat při hájení domácího vzdělávání, protože dost lidí nevěří, že rodiče dostatečně dítě vzdělají, tak kdyby ukázali, že ano, tak proč ne. Nicméně jinak to srovnání opravdu není dostačující. Naučit se dítě správně stravovat je jedna dovednost. Člověk je schopný si to sám nastudovat a hlavně to nežere tolik času a i když má případné špatné stravování dopad na člověka, tak to určitě nemá špatný dopad na celou společnost. Ale vzdělávat dítě, to už chce mnoho kompetencí a znalostí. Není to tak jednoduché. A kdyby stát nechal rodiče, aby si všichni své děti vzdělávali, dokážete si to představit? Většina by na to neměla čas. Už teď je problém, že děti ve svém volném čase tráví hodně času hraním her a už z toho jsou problémové děti a bez systémového vzdělávání tyhle problémy neodhalíš. Ano, ve vzdělávání je mnoho problémů, ale bez něj by těch problémů bylo mnohem víc. Ono jinak se na to dívá člověk, který je zodpovědný a má kolem sebe zase zodpovědné lidi. Ale jakmile se člověk setká s problémovými žáky a jejich rodiči, tak je rád, že tu máme nějaký systém, který to kontroluje. Tedy tak to vidím já, ale chápu argumenty opačné strany. Ve velkém světě nikdy nebudou všichni spokojení...
Autor (Urza) je zastáncem názoru, že veškeré funkce, které doposud zastává stát, by bylo možno nahradit řešením volného trhu. Ten by měl mít téměř ve všem daleko lepší výsledky než stát. Na daních nám vezmou okolo dvou třetin našich peněz.
Stát by tedy neměl nutit lidi navštěvovat jejich školy (nebo nutit děti, které se vzdělávají doma, chodit k různým přezkoušením). Lidi by si mohli sami zvolit, do které školy své vlastní potomky pošlou a můžou tak i rozhodnout, co by se měli jejich děti učit a co ne. Ty současné socialistické státní školy nás učí, že demokracie je jedinou možnou státní formou a "jinak by to prostě nefungovalo", což je anarchokapitalisty považováno za obzvlášť odpornou propagandu, kdy do mysli dětí nacpou toto dogma.
"Alternativní" školy máš správně v uvozovkách, protože jak jsem již zmínil, pokud se děti vzdělávají v takovýchto ústavech, mají povinnost chodit k jakémusi přezkoušení. Navíc rodiče stejně ze svých daní platí ty státní, takže platí za obě školy a je to pro ně výdaj navíc.
Pokud ve volnotržní společnosti bude zájem o rozvoj myšlení a chápání souvislosti (což asi bude), logicky se tito majitelé škol budou snažit o to, aby se zde takto učilo. Pokud by takových škol bylo málo a zájem o ně vysoký, touha po zisku nažene nové lidi do tohoto sektoru a budou provozovat takovéto vzdělání. Pokud se na nějaké škole nebude dařit rozvíjet myšlení a bude to jen samé šprtání, logicky zájem o tuto školu opadne a jejich majitelé budou muset snížit školné, aby alespoň někoho nalákali.
Kdo nemá na školné (z daní se však platí na vzdělávání daleko více, než by se platilo ve volnotržním světě, poněvadž ten systém taky něco sežere), může pro své dítě zvolit i jiné školy, ve kterých se platit nemusí.
Článek tedy neříká, že si má každý rodič učit dítě sám, ale aby si každý rodič určil, kde se má jeho dítě vzdělávat a může to znít krutě, ale jestli se vůbec má vzdělávat.
Jak jsem již zmínil, toto by neznamenalo zrušení školství. Pouze zrušení státního nuceného školství. Po revoluci si lidé nebyli schopni představit např. potravinářský průmysl v soukromých rukou. Dnes vidíme, že to jde. Stejné by to bylo pravděpodobně i se školstvím.
Pravděpodobně určitě jsou lidi, co svým dětem nechtějí zajistit vzdělání a tím ani příznivou budoucnost. Takových lidí je však minimum a když budou vědět, že se o ně stát nepostará (ani dávky, ani důchod), tak se budou sakra snažit (samozřejmě ne všichni), aby jejich dítě bylo vzdělané. Pokud si člověk na stáří nic nenaspoří, je tato funkce právě na dětech, se kterými si ještě ke všemu budou muset vybudovat dobrý vztah, což je další pozitivní efekt.
Nový systém školství by také (do jisté míry) "zatočil" s šikanou, poněvadž by se na trhu objevily i nové typy škol, které právě šikanu naprosto odstraňují.
Závěrem bych tedy chtěl říct, že na trhu se školstvím se prosadí ti nejlepší (jako je to se vším... se vším, co není ovlivněno státem - regulace, dotace, ...). Jaký typ školství bude pro dítě a jeho rozvoj a následné uplatnění nejlepší, o takový bude zájem a takový se budou snažit poskytovatelé nabízet.
Až budeš hrát pokera, můžeš si u toho pustit jeho přednášku https://www.youtube.com/watch?v=5J8WdVjz60U. Na svém kanále má i rozpracovaná jiná témata. Myslím, že by tě mohl přesvědčit minimálně o tom, že by alespoň do některých sektorů stát neměl zasahovat.
Rozumím té myšlence. Odpovídá to anarchistickému smýšlení. Mě se některé anarchistické myšlenky líbí, o to nic. Kdyby třeba bylo možné část daně, kterou člověk platí na vzdělávání přesunout ze státní školy do soukromé, tak proč ne.
Ale lidé sice platí jak za státní, tak za soukromé, ale i soukromé školy dostávají dotace, stejně jako státní. To co se platí na soukromé škole, to je příplatek za to, že tam má žák větší individuální péči. Je to prostě tak, že do veřejných škol jde tak málo peněz, že tam mají pedagogové v porovnání s ostatními profesemi, na to, co dělají prd. A ve třídě je třeba i třicet žáků. Zatímco v soukromé škole je těch žáků třeba půlka, pedagog tam je dobře ohodnocený a každé dítě je tam posuzováno úplně jinak, když jsem četla slovní hodnocení na vysvědčení takové školy, tak jsem valila oči, jak se tomu dítěti věnují a co vše o něm vědí.
Na to momentálně nemá veřejný sektor peníze.
A teď je otázka proč. Buďto se nevybírá dost peněz a stát na to nemá. Nebo se ty peníze přerozdělují špatně a třeba se i ze státního kradou.
Teď opusťme školství, ale vezmeme všechno, co jako stát potřebujeme.
Za předpokladu, že se to rozděluje efektivně a nekrade se - pak bychom při současném výběru peněz od lidí na všechno prostě neměli. Pokud by se tedy přešlo k anarchizmu, aby byli všichni spokojení, a vše by fungovalo, muselo by se mezi lidmi peněz vybrat více a pochybuju, že by lidi dávali ze svého peníze dobrovolně.. Třeba nevěřím, že by anarchismus vyřešil to, že nemáme do Varů dálnici. Většině republiky by byla ukradená a nedočkali bychom se jí ani za těch třicet let :) ... možná ...
Za předpokladu, že se vybírá dost, ale je to neefektivně přerozdělováno nebo se to krade, se pak nabízí otázka, jestli místo změny režimu, by nepomohlo něco jiného - úprava toho stávajícího.
Nemyslím si, že to, že se na českých školách vyučuje blbě, že by to byl problém demokracie jako takové. Je to jako kdyby člověk měl dlouholetý vztah a problémy, které v něm má by řešil rozvodem a tím, že by si vzal někoho jiného. Možná by se na čas zbavil těch problémů, řešení by to bylo v první chvíli jednoduché, ale nový vztah by časem přinesl problémy vlastní a začínalo by se od začátku...
Anarchismus, o kterém se v poslední době hodně hovoří (i díky Urzovi, o kterém jsem mimochodem již slyšela), tak je výborný v tom, že otevírá diskusi a na příkladech ukazuje některé zajímavé problémy a možnosti řešení. Ale nevěřím tomu, že bychom se tu za něj měli výrazně lépe. Věřím v demokracii, ale je třeba na ní ještě dlouho pracovat.
Ještě zpět k tomu vzdělávání. Ono těch lidí, co se vzdělávat nechtějí je celkem hodně a pro společnost by vytvořili problém, který si myslím třeba Urza neumí představit. Ráda bych věděla, jaké má Urza zkušenosti například s dětskými domovy, sociálně vyloučenými lokalitami, výchovnými ústavy apod. A jak by toto řešil.
Přednášku si pustím, ale asi ne u pokera, když se na něj nesoustředím, dělám blbosti :D
Dotace jsou podle mě totální blbost. Akorát podporují velké podniky a ničí ty malé. Velké podniky mají často i samostatnou skupinu na vyplňování žádosti o dotace a procentuálně je to pro ně nic. Malý soukromník by musel obětovat tunu času a otravování se s tímhle. Zaplatit si nikoho nemůže, protože na to nemá a potom, když chce třeba prodat mléko, musí se přizpůsobit ceně, které nastaví velké podniky, jenž právě podporovány jsou a jelikož si velké podniky konkurují, cenu mléka samozřejmě sníží o to víc, když dostanou dotace. Náš soukromník je potom ještě chudší, protože mu nikdo nepřispěl a ještě ho donutili prodávat za míň. Dotace jsou tedy jen vpodstatě nedobrovolný příspěvek velkým podnikům. Proč by měl umět zemědělec s papírama a umět žádat? To, co on má umět je přece hlavně zemědělčit. Stejně tak se vzděláváním... Proč bychom měli nedobrovolně přispívat na vzdělávání někoho v soukromých/veřejných školách? Proč by měl úředník rozhodnout o tom, co je pro nás lepší, když to ani kvůli "nemožnosti ekonomické kalkulace" nemůže udělat správně?
Jediné pozitivum je, že ten úplně nejchudší bude mít levnější mléko v obchodě, protože když se daní na procenta (někde i progresivně), tak bohatší odevzdá více. Jenže systém taky něco stojí: Někdo si ukrojí korupcí, úředníci také musí něco jíst, apod.
Veřejný sektor na to nemá peníze? Kdyby zde onen sektor nebyl, dost lidí by si mohlo dovolit takové školy s individuálním zaměřením na studenty. Zní ti to asi drsně, ale ti bohatší jsou holt ti, co udělali větší dobrou pro společnost - pokud není trh pokřiven regulacemi, daněmi a krádežemi. Jestli nemáš peníze na vzdělání pro své děti a bude to celospolečenským problémem mnoha lidí, tak určitě budou školy, které toto budou řešit. To má i Urza zpracováno ve videu.
Pokud vyděláváš teď například 15 000 Kč (záleží, kde to je), tak bez daní by to bylo okolo 30 000 Kč (pravděpodobně se však sníží i ceny služeb, takže budeš brát o něco méně než 30 000, ale služby budou levnější... ale cenové snížení služeb radši neuvažujme, ať se do toho nezamotáme). A kvůli nepřímým daním bys měla dost levných produktů, které dnes úředníci považují za "luxus" a nejen ten (benzín, cigára, alkohol, zlevnění dosud zakázaných věcí + cca 21% zlevnění všeho). Co by ti zaručilo, že ti zaměstnavatel po přechodu na bezstátní systém vyplatí celých 30 000 Kč? Odpověď je zase volný trh. Pokud by ti dával třeba jen 18 000 Kč, někdo (i třeba ty) by si mohl vypočítat, že je to opravdu nevýhodné a řekneš to zaměstnavatelovi, ať ti přidá, radši se poohlídneš jinam nebo si třeba sama založíš takový podnik a jelikož zde nejsou obstrukce při založení firem, je to pro každého naprosto rychlý proces a konkurencí mohou být opravdu brzo. Pokud v daném oboru děláš věci špatně, trh ti to dá najevo a v nejhorším půjdeš prodávat párky v rohlíku. Jelikož zde jsou větší i platy a lidé i méně utrácí na tom, na čem utráceli předtím, dost lidem zbyde více na charitativní činnosti. Takže si dyžtak i můžeš chodit pro polívku zdarma.
Anarchokapitalismus neznamená, že všeho bude pro všechny. To neřeší stávající systém a ani to nenabízí anarchokapitalismus. Ten říká jen to, že lidi si sami mají rozhodnout, co je pro ně lepší. Když budeš bankrotovat a stěží budeš mít možnost si něco koupit na jídlo, proč podporovat daněmi kulturu, dálnice, parky... zkrátka veřejný sektor? V takovémhle systému to dělat nebudeš, protože se prostě chceš najíst a chceš dát najíst i svým dětem (aby jsem tě chytl za srdíčko :D).
Když se ve veřejném prostoru rozhoduje, co se na něm postaví, tak to nemůže 1 úředník vědět, co se na něm má postavit. Ikdyby udělal hlasování, neví jak velkou oblast hlasujících má zahrnout. Ti blíž by chtěli třeba park, ti dál třeba parkoviště. A to je zde samozřejmě více možností než jen 2. Park bude nejlepší pro ty, co bydlí blízko a parkoviště zlepší špatnou situaci s parkováním v daném městě (např.). Má hlasovat jen ona čtvrť nebo celé město či snad celá republika? Na to se nedá odpovědět demokracií. V anarchokapitalismu by si to zaplatil nějaký podnikatel a nebo by mohly vznikat spolky, do který by se lidi složili a zaplatili by si to sami. Není to fér, protože "hlasující" můžou být i boháči? Opět... boháči jsou ti, kteří zlepšili a udělali dobro pro společnost. (To ani neřešíme, že park a parkoviště budou i cenově rozdílní - ikdyž v tomto případě jen málo - stejně vyhraje většina)
Ve Varech dálnice? Pokud by se to podnikatelovi vyplatilo, nebo by se lidi složili, pak by tam byla. Jestli by se nesložili, potom je taková dálnice jen plýtvání zdrojů, které jste dostali od lidí, kteří vám je byli nuceni dát. Pokud je to plýtvání a opravdu nikdo se nerozhodne tam tu dálnici postavit (A on je to dost velkej byznys, takže věř, že motivace je. I s návratností 20 let třeba.), pak to znamená, že si lidi více cení zdrojů a můžou třeba něco koupit dětem (abych víš co :D). Nepořídí si tedy dálnici, ale dají přednost penězům/jiným věcem, které si za ně mohou koupit. Pokud si někteří budou stěžovat, že tam mají obouchané silnice či snad jezdí po polňačkách, ať se sami rozhodnou, co je pro ně lepší. Dyžtak mohou kdykoli vysypat výmoly štěrkem, to zas tak drahé není.
Absolutismus tu byl taky. Nebylo by lepší, kdyby se jen upravil? (promiň za tu rejpavost :D)
V dřívějších demokraciích také bylo například dopuštěno spoustu "omylů". Dříve bylo otrokářství všude. I v tom opěvovaném demokratickém Řecku. Otrokářství je, když je někdo nedobrovolně pod vlivem někoho a musí dělat to, co někdo jiný chce, aniž by s tím souhlasil (zpočátku, otroci chápali, že jsou něco míň než "svobodný" lid). V demokracii také musíš dělat něco, co ti zvrchu nařídí. Jediná změna je v tom, že máš možnost dát někomu hlas ve volbách, které tím hlasem stejně neovlivníš.
Jak chceš upravit demokracii tak, aby nebyli úředníci úplatní a zkorumpovatelní? Každý, kdo spravuje cizí peníze, je zkorumpovatelný. Na volném trhu každý spravuje své peníze a když nějaký podnikatel nechává spravovat své peníze zaměstnancům, musí si to pošéfit. Pokud ne, je to jeho chyba a zkrachuje. V tomhle státě si to musí zaplatit lidé, kteří v něm žijí a nemají na korupci vůbec vliv (ikdyž mohou zvolit někoho, kdo tvrdí, že s korupcí zatočí).
Anarchokapitalismus má výhodu, že když je s něčím problém, objeví se někdo, kdo se tím bude zabývat a když to bude opravdu problém, lidi mu zaplatí. Podle mě by měl hlavně problémy, které má i demokracie (ale rozhodně ne všechny).
Nikdo ani neříká, že bychom tu ze dne na den měli mít anarchokapitalismus. Změna může být postupná i pomalá a třeba se opravdu objeví nějaký zásadní problém, kvůli němuž budou všichni souhlasit alespoň s částečnou demokracií/minarchismem, která by se zabývala pouze některými záležitostmi - např. obrana, zahraniční diplomacie.
O Urzových zkušenostech zas tak moc nevím, ale zeptám se ho (EDIT: nemá čas, ale prý to rozebírá na těch přednáškách, které jsou na netu). A dyžtak má na FB profil (doufám, že jsem tě neznechutil slovem FB), takže jestli chceš lepší odpovědi, ptej se jeho. Já toho nemám zas tolik načteno a nastudováno, jako má on.
Já těm argumentům rozumím. Obzvláště ty dotace, parky apod. Jsou dobrý příklad. Jasně, že kdyby si finance spravoval každý sám, pak by asi bylo méně laviček za 800 tisíc a prosklených posedů za 300 tisíc. Rozumím. Ale je to vidět třeba na našich vesnicích. Za komunismu byly všude JZD. Pole, prasata, krávy, upravené škarpy apod. Dnes jsou dost často JZD prázdná a chátrají a na vesnicích se to plní domy s bazény. Každý chce primárně samozřejmě jíst a tak, ale když má více peněz, tak chce dost lidí barák, bazén a dobré auto. atd
A jak přesvědčíš člověka, aby si nestavěl barák za 7 milionů, ale za tři a ten zbytek dal třeba do opravy chodníků, výstavbu parků pro maminky s kočárky apod.
A jak říkáš, že budou chybět instituce. Tak Co třeba zdravotní pojištění? Bude existovat? Pokud ne, kde chudí vezmou na nákladnou léčbu, myslíš, že s nimi budou bohatí solidární? A pokud ne a vznikne s tím společenský problém, jak říkáš, tak když vznikne pojišťovna, tak už tu máš instituci, kde někdo bude spravovat tvé peníze.
Člověk není superman, aby si vše zařídil sám, takže si bude platit služby.
Neumím si představit, jak by se vybíraly peníze. Pomocí crowdfundingu? A jak se v tom lidé budou orientovat. Už teď je toho tolik, že nevíš, co dřív. Vem si třeba toho Urzu, jaký nesmysl dostal na tu knihu... Aby se to nevymklo z ruky.
Nedošlo by to nakonec taky do fáze, kdyby se řeklo, že se musí určit člověk, který rozumí dálnicím, tak ten bude doporučovat, jak tu infrastrukturu rozvíjet a jiný člověk zas rozumí vzdělání, tak bude doporučovat, jaké školi volit a jaké obory studovat apod.. a už se řítíš ke státní správě..
Nemám bohužel řešení, jak zamezit krádežím ze státního. Jedině jít k volbám a nevolit ty, co to dělají, ale lidé to nesledují, nemají na to čas, takže se ve volbách rozhodují podle úplně jiných pravidel. Nevím, je to složité. Proto nezatracuji žádné řešení, jen předkládám argumenty, co mi běhají hlavou.
Opravdu si pustím tu přednášku a budu se o to více zajímat, myšlenky jsou to dobré. Ale já mám ráda nějakou jistotu, že když mi něco bude, mám zdravotní pojištění, že moje děti můžou do školy, i kdybych nebyla extrémně bohatá, a že existuje policie. Neříkám, že by to za anarchokapitalismu neexistovalo, ale nevím, jak moc by to fungovalo. Přišel by někdo a řekl by, hej, udělám tady dálnici - vybere peníze a zdrhne. A nikdo ho nepožene k soudu, protože nebude zákon, který by říkal, že to je nelegální...
Bylo by dobré udělat nějaký sociální experiment.
Jo a ještě jedna věc. Jistý volný trh tu máme. Teď taky můžeš říct šéfovi, ať ti přidá. Když bude lidí, co to umí málo, tak mu nezbude než ti vyhovět, pokud hodně, budeš mít smůlu. To už je tu teď.