Ecuador 1.část nádherný lake Quilotoa, jednou nohou na rovníku, stop autobusu, taxi a spaní u hasičů

hippieprincess (32)in #ecuador • 5 years ago (edited)

Jak se stopuje v Ekvádoru? Jak tu vypadá zobrazení rovníku? Kam na pěkný kratší hike?
Toť se tu i dozvíte :).

2.4.2019
Frčím opět sama, jednak to byl plán, že část Ekvádoru pojedu sama, za druhé stop u hranic moc nešel.

Za přestup hranic poplatky naštěstí nechtěli. Vtipný bylo, že celý zmatení jsme s razítkem výstupu vyrazili směr zpět do Kolumbie.

První můj stop v Ek. byl blbej. Zastavil mi divnej chlapík s rudýma očima. A i když mu, dokonce španělsky, říkám kam jedu, vjede se mnou do dalšího města. Několikrát jsem opakovala ať zastaví. Ještě chvíli a byla bych dveře otevřela za jízdy. Zpět pešo na panamerikanu a po 10 min. mi staví další stop do dalšího města, po něm se vezu opět na korbě, bohužel jen 20km.

Tenhle způsob jízdy mám moc oblíbený :).

Zastavil mi u autobusáku. Koukám Cajero Automatico, jdu vybrat, bohužel problém s kartou. Neva. Na WC chtěj money, tak jdu rovnou stopovat. Ani vlastně ještě nezačnu a už mi staví pár, žijící v Quitu a zároveň v Cali. Cestou mám kafe s croissantem, ovoce. Cestou pečivo rozdají stopujicím Venezuelanům. Jela jsem s nimi přes 5-6hodin, cestou mě pozvali na pozdní oběd a pomohli mi najít bomberos (hasiče). Bohužel už byla na pokračování k termales pozdě.

Oběd z velkých fazolí, chilli, kukuřice. Jednoduché, ale moc mi to chutilo :).

Výhledy z auta

Za tu možnost spát v bezpečí u hasičů vděčím Jardovi, před tím jsem nikdy neslyšela, že by to bylo možné.

Pořád bez peněz, uvažuju dokonce, že zkusím vybrat tu v Pifo a vzít si bus. Nevzdala jsem to :). Řekla jsem si zkusím 5min stopovat. A už jedu v malém nakládačku. Díky řídiči snídám tři čokolády. Začínám milovat stopavání v Ekvádoru. Max.10 minut a už se vezu. Dalším stopem až k Cayambe. Zajela jsem si, abych viděla tohle...

Rovník, tenhle falešnej

A tenhle pravej. Za 2$ vstup. Já dostala od řidiče okolo 1,5$, tak jsem to ukecala. Díky tomu jsem měla přednášku o rovníku.

Kdybych mívala nějaký peníze koupím nafukovací glóbus. Jeho specialitou bylo, že byl ve směru V-Z ne J-S.

Seznámila jsem se tam s jedním amíkem, tak jsem s ním vyrazila směr Quito. Asi nám to nebylo přáno, po chvíli mu začala hučet dodávka. Cestuje v ní od Panami, kde žije. Mladej kluk mě vzal až k Pífu.

Aby to nebylo málo, dnes jsem stopla neplánovaně taxi a autobus. Navíc mezi tím mě vezl Ekvádorec Markus, který budu letos v Praze na environmentálním setkání a má ženu Rusku.

Po 16 jsem dorazila k vesnici u laguny Quilotoa. Do první vesnice Zumbahua mě vzal zadarmo bus, do druhé jsem chvíli myslela, že si něco stopnu případně dojdu. Ale 16 km a déšť, mě přiměl mávnout na colectivo taxi, ten chtěl první 5$, pak 3$, ale na dva nešel, tak jsem ho nechala jet. Pak jsem ale kývla na 1$ busu, při tom cestou na zpět už chtěl jen 0,5$.

Mají tu zvláštní architekturu

Ve vesnici před jeho jsem řádně utrácela, no jo, turistická oblast. Dávala jsem si nahřátí horkou čokoládu (za 2$) a kvůli dešti přikoupila pláštěnku za 3$.

Laguna v kráteru šla naštěstí vidět a byla boží.

Cestou mě přemlouvaly děti ať kempukuju na jednom plácku a pak říkali, že chtěj dárek. Dala jsem jim malou mušli a pak kousek pečiva, jejich přístup se mi nelíbil. Jejich otec dělal jakože mi ukazuje správnou cestu a přemlouval mě ať tam kempukuju před barákem, jako že to není dál seguro (bezpečné). Na odchodu, zda mu něco nedám za pomoc.

Cesta kolem laguny stála za to, k místu na kemp docházím za tmy. S blbým úmyslem stavím stan na vyhlídce. Samozřejmě jsem ho musela přesouvat! Po hodině začal stan pleskat vlivem větru. Po 9 už to nešlo vydržet. Stan působil, že se zbortí.

Ráno vidím tak kulový. Na projití celé laguny okolo nemám moc čas a stejně bych nic neviděla.

Ranní výhledy