Jawa žije

Tato česká značka stále existuje a produkuje nové motocykly. Byla založena roku 1922, za nedlouho bude slavit výročí. Téma týdne je nyní výročí, ale nezařadím jej tam. Za čtyři roky možná. Tentokrát je tento post zařazen do #fototema.

Při dnešním úklidu SD karty. Rozumějte. Převod fotek do JPG formátu a nahrání do alb na službě Fotky na Google. Zdrojové CR2 soubory přesunout na externí disk. Jsem našel několik snímků starých Jaw.

Tyto staré motocykly obdivuji s naprostým respektem. Ještě je známá značka ČZ, jež také vyráběla motocykly. Tato značka se v mém srdci tolik nezapsala. Sice jednu Čezetu vlastnil i můj děda, ale byl jsem ještě moc malý, když ji prodal. U Čezet jsem si zafixoval informaci, že používá vysokoobrátkové motory. A s tím spojený nepříjemný zvuk klepání čepu na pístu. Takovýto neduh se Jawe stát nemůže. Jawa (u sériových motorů) používala zásadně nízkootáčkové motory. Takovou to informaci jsem dostal prvně v 15 letech, když jsem si dělal řidičák na Pionýra. Tehdy se jízdy prováděli s instruktorem v provozu na motorce. Protože jízda na typickém Pionýru v provozu nebyla možná. Jen si to představte Pionýr, či jiný malý motocykl o objemu válce do 49cm. Na něm jedou v předu patnáctiletý a za ním sedí instruktor, mnohdy převyšující svou hmotností 100 kilo. Dnes je to samozřejmě jinak.

Tehdy jsem prvně v 15 letech seděl (pro mne) na velké motorce. Byla to Jawa 250. Nicméně ještě dva roky jsem si musel na stroje této kategorie počkat. V 17 letech jsem si znova dělal řidičák. Tentokrát už na plnohodnotnou motorku - skupinu A. Během následujcího roku jsem se setkal ještě s jednou 250. Nádherná Panelka, tehdy měla najeto něco kolem 10000km (tuším). Ne ne, neříkala mi pane, byla mého kamaráda. Bohužel její osud je dost nejasný. Pravděpodobně je zaházená hromadou křápů někde v garáži. Moje maličkost podědila MZ 150, kterou vlastním do dnešních dnů. Jawa byla tehdy motorka. Při porovnávání konstrukce obou motocyklů byli vidět jasně podobné konstrukce. Jen Jawa ji používala o dobrých 20 až 30 let dříve. Bohužel Jawa pro mne měla jeden zásadní zádrhel. Její řidítka byla skoro stejně umístěna ve stejné rovině jako sedadlo. Což mne vedlo k nepříjemnému hrbení. U MZ jsou tyto řidítka trochu výš a celkový posed mi připadá přirozenější. Ještě než jsem před pár lety rozhodl pro klasického skútra, jsem měl v merku Jawa 350. Modelovou řadu kolem roku výroby 1990. Po designové stránce to je velice povedená motorka. Samozřejmě design 50., 60. a 70. let je top. Ovšem k mému častému využívání jedné stopy jsem chtěl přeci jen modernější stroj.

Jawa se snaží i dnes. Ano snaží se doslova o přízeň. V současné době na stránkách jawa.eu jsou v nabídce dvě modelové řady. Typická s označením 350 a 660. U obou je použit již čtyřdobý motor. Verze s dvoudobým motorem se u nás nesmí prodávat. Tak se vyváží do Ruska, Střední Ameriky a dalších koutů světa. Kde nevládnou přísné normy EU. U nás je možné si ji takto koupit pouze jako set stavebnice.

Na jednu stranu jsem rád, že existuje domácí výrobce motocyklů. Na druhou stranu. Jejich současná produkce se mi designově nelíbí. Verze 660 Sportard je z mého pohledu přijatelná. Ovšem ostatní verze používají design 70. a 80. let. V kombinaci s moderním motorem celkový dojem motorky působí dost neuhlazeně. Pořád to na mě působí tak, že konstruktéři navrhovali 5 minut před koncem pracovní doby a ještě k tomu potřebovali spotřebovat původní díly, které z té doby zbyly ve skladech.

---

Nyní pár starých Jaw