Jak jsem se vyspal s blondýnkou v autobuse (pro odlehčení)

Tato příhoda, kterou tady vylíčím se mi opravdu stala před několika měsíci. Bylo to asi v květnu, když je ještě kolem páté hodiny takové příjemné příšeří. Určitě to znáte, naprosto ideální doba na otočení se v posteli a pokračovat dál v „řezání dřeva“. Nevím tedy jak vy, ale u mé osoby nerozhoduje doba vstávání. Ať vstávám jakkoli brzy, vždycky se probouzím až po desáté hodině. V pět hodin tedy nabírám první cestující a mezi nimi i neznámá blond slečna. Bylo vidět, že je docela společensky unavená, nikoliv opilá. Byl to přímo ukázkový případ toho, co udělá s člověkem probdělá noc. Koupila si jízdenku až na konečnou a usadila se kdesi vzadu ve voze. V tuto chvíli jsem naprosto přestal onu slečnu registrovat. Během cesty přistoupili stálí cestující, se kterými většinou rozprávím o novinkách ve vsi. Na konečné jsem všechny pustil ven, letmí pohled do zpětného zrcátka nasvědčoval, že všichni opustili svá místa. V tuto chvíli se otáčím a vracím se zpět do Tábora, vetšinou v tuto dobu jezdím zcela sám, protože pět minut přede mnou jede jiný bus, který je v Táboře dřív. Po příjezdu do Tábora, to je v půl sedmé, mám půlhodiny přestávku. Naprosto vhodná doba na občerstvení v místním bufetu a ještě zbyde chvilka na to abych mohl zavřít oko, tedy obě. Lehávám si na třetí sedačce v předu. Možná se divíte, proč ne na zadní pětce. Jelikož se jedná o značkový SOR bus, zadní pětka je natolik zprzněná, že pořádně se tam narovnat a mít trochu soukromí od náhodných kolem jdoucí je naprosto vyloučené.

Pomaličku zabírám, padám do limbu, když mě najednou probere: „CHRRRR“. Zbystřím. Jelikož se mi už párkrát stalo, že mě vzbudilo moje vlastní chrápání, za chviličku opět padám do hlubokého kómatu. A zase: „CHRRR“. Tentokrát mne už to opravdu nastartovalo a šel jsem se podívat do zadní části vozu. Tam byla zkroucená slečna a „řezala špalky na zimu“. Asi jste zvědaví jak jsem to vyřešil. Popravdě řečeno jsem to neřešil vůbec, nechal jsem ji dál spát. Jelikož následující spoj byl školní a děti dokáží vzbudit i mrtvého a když už jela jednu cestu na černo, tak tu druhou dala také. Což se mi také potvrdilo. Na konečné slečna vypadla ze zadních dveří a pravděpodobně se jí asi honila v hlavě myšlenka, kde ztratila 2 hodiny života. No a tak vznikla příhoda o tom jak jsem se vyspal s blondýnkou v autobuse. Čekali jste snad něco jiného?