Vila Tugendhat, funkcionalistický skvost města Brna

Brno se pyšní několika architektonickými skvosty. Za nejznámější lze ale určitě považovat funkcionalistickou Vilu Tugendhat, která je zapsaná od roku 2001 v seznamu světového dědictví UNESCO.

Historie vily

Fritz Tugendhat byl bohatý německý továrník židovského původu a za manželku pojal dceru dalšího brněnského továrníka pana Alfreda Löw-Beera. Ten jim dal bianko šek a pozemek s nádherným výhledem, aby si postavili vilu v místě, která zahradou propojovala pozemek Löw-Beerů.

Tugehdhat si pozval německého architekta Miese van der Rohe, který když dorazil do Brna a uviděl místo, kde by měla vila stát, rozhodl se tuto zakázku přijmout a dal se do práce. Od Tugendhatů měl navíc volnou ruku pro tvorbu, takže se nemusel vůbec limitovat. Na celkovém výsledku je to znát, Vila Tugendhat se po dokončení stala jedním z největších skvostů funkcionalistické architektury meziválečné doby.

Cena objektu byla v té době závratných 8 milionů korun. Přitom v té době se stavěly rodinné domy v hodnotách mezi 50–150 tisíci korun. Místo této vily si Tugendhatovi mohli postavit 80 průměrných domů. V dnešních cenách se mohla hodnota jejich vily pohybovat kolem 1 miliardy korun!

Zajímavostí je, že celá stavba trvala pouhých 14 měsíců! Paradoxem, na dnešní dobu ztěží pochopitelným bylo, že její stavba započala v březnu, ale stavební povolení získala až v průběhu října, tedy zhruba po půl roce, kdy samotná výstavba probíhala.

Tugendhatové se z vily odstěhovali v roce 1938, když uprchli před blížící se nacistickou expanzí do Jižní Ameriky. K restituci se nikdy nepřihlásili.

Vila prošla pod rukami nacistů i komunistů, aby se dvakrát rekonstruovala. Poslední a zároveň zdařilejší rekonstrukce se dokončila v roce 2012.

Konstrukční řešení

Architekt van der Rohe využil svislé nosné konstrukce, která prochází také hlavní obytnou místností. Je však skryta designovým povrchem sloupu, takže není v prostoru vůbec znatelná.

Nejzajímavější a nejdražší část celé stavby je onyxová stěna. Pochází z jednoho velkého kamene z Maroka a odděluje prostor obývacího pokoje od knihovny.

Neměl to štěstí vidět ji v plné kráse, ale prý, když na ni delší dobu svítí slunce tak poté doslova září a prosvítí celou místnost. Může to vypadat třeba takto.

Dalším konstrukčním prvkem, který je netradiční už ve své podstatě jsou dvě okna, které se dají elektronicky celé vysunout, resp. vsunout směrem dolů do spodního patra. Tím se vila otevře směrem do zahrady a máte pocit, že se nacházíte venku v přírodě. Vzhledem k velikosti těchto oken je to skutečně unikátní. A opět, považte jaké to muselo být unikum na svoji dobu!

Technologie

Na třicátá léta minulého století je tato budova po technologické stránce nesporným klenotem. Rodinné domy v té době si mohly nechat jenom zdát o centrálním vytápění a chlazení, filtraci vzduchu nebo o zmiňovaném automatickém otevírání celých obrovských okenních rámů. Technologie dostala celé přízemní patro, což bylo v té době nevídané.

Průduchy topení a chlazení vykukovaly do obytných částí žebrovím tak, že interiér vůbec nerušily. V obývací části tak nenajdete jediný nevzhledný radiátor!

Vila Tugendhat se díky svému výhledu na historické centrum Brna, nádhernému propojení se zahradou včetně samotné zahrady zimní, použitými materiály a technologiemi při výstavbě a v neposlední řadě svým krásným čistým funkcionalistickým vzhledem.

Pokud chcete Vilu Tugendhat navštívit, musíte si rezervovat místo s předstihem několika měsíců! Neváhejte a vydejte se do této významné architektonické památky dvacátého století.