o ničem

Včera jsem zase kreslila, po delší době. Vždycky jsem ráda když kreslím, jak jsem psala, znamená to, že mi je lépe a taky to, že dělám to co mě nejvíce baví.
Jen mě docela mrzí, že těch dní není zas tak moc, bylo by fajn kdyby to šlo každý den. Ale nejde.
Včera jsem si to nadšení vybrala asi zas na pár dní nebo týdnů a doufám tady tiše, že to tak hrozné nebude a že to přejde.
Nejhorší je nedělat to co člověka baví.
Na dnešek jsme spala hodně špatně, pořát se budila, asi ještě tím zatměním nebo já nevím.
Každopádně dneska je den kdy se cítím naprosto k ničemu a naprosto dole. Možná ještě níž než obvykle, vždycky se těším až to přejde. A říkám si snad to tentokrát bude brzo. Možná. Už mě to nebaví.

btw. říct někomu, že jste v podstatě o ničem je to nejhorší co se vám může stát a následné vysvětlení to fakt nenapraví. lidi by měli víc přemýšlet nad formulací vět ( ne, že bych byla příkladná, ale některé věci prostě neříkám) a tohle se vám stane v den, kdy jste na svém pomyslném klasickém dně, kde to znáte. ale jako jo je to nahoru dolu, takže se těším až půjdu zas nahoru.