o dokonalosti...nebo ne, ..ja fakt nevím.

Kde kdo říká, že dokonalost nudí. Že dokonalost je nudná, po čase omrzí. Že dokonalost je finální stanice bez přestupu.
Je to jako hledat jednorožce mezi slony..je tam i není, záleží jak se na to díváte.
Co dělá dokonalost dokonalostí? Je dokonalost nedokonalost nadávkovaná v dokonalém poměru?
Proč, když řeknou hledáme dokonalost, usilujeme o dokonalost tak ví, že prahnou po nedosažitelném?
A proč je tahle věta hloupost a nepravda?
Lidi fungují na různých úrovních a ty úrovně se míjí. Někdy víc někdy méně. Málokdo sestoupí níže, nebo vystoupá výše jen proto, aby se na chvíli protli.
Proč i když víme, že jsme na různých a odlišných úrovních stále pokračujeme a vytváříme třecí plochy a jsme schopni a ochotni tomu věnovat víc než si to zaslouží? Proč tomu přikládáme nějakou váhu?
Je to ta dokonalost nadávkovaná v dokonalém poměru? Je to záměr? Hledají smysl? Hledají vůbec něco?
V chaosu je řád a schrodingerove kočce je to naprosto jedno, protože ta ani neví čí je a jen se modlí, aby tu krabici nedali na moebiovu pásku ...
Můžeš mi to dokázat? Můžeš mi to popřít? Jak mi to dokážeš? Jak mi to popřeš? A víš, že to je do času? Že to není "setrvalý stav"?
Víš, že to je jedno? A víš kdo to říká? A víš proč to říká?
Proč všichni hledají dokonalost a přitom to popírají?
A honí pes ocas, nebo ocas honí psa? hm?
V podstatě výsledky čehokoliv jsou podřízeny tomu, na čem jsme se my jako lidstvo domluvili.
Takže takové dokonale nedokonalé řešení bez vítězů a poražených.
Jdu hledat dokonalost.