Trojské strašidlo

Kaple sv.Kláry na Vinici svaté Kláry nad Trojským zámkem. Nic moc zajímavého, kdyby... Majitelem panství byl koncem 17.stoleti hrabě Šternberk. Nechal si postavit Trojský zámek. Mimochodem vrcholné klasicizující baroko s francouzskou zahradou ve stylu Ludvíka XIV.... No hele.

A její Hraběcí Milost se jmenoval Klára. Tak tedy kaple sv.Kláry. Mnohokrát se přestavovala, upravovala... Nakonec v roce 1924 zgruntu vyhořela a zase se opravovala... Naštěstí aspoň barokní oltářní obraz se podařilo zachránit.

Panství šlo z ruky do ruky. Nakonec jej poslední soukromý majitel v roce 1922 daroval Československému státu. S podmínkou, že tam bude něco veřejně prospěšného. Vznikla tam zoologická zahrada, botanická zahrada, zámek dostala Galerie hl.města Prahy... A spousta dalších velkolepých plánů se nerealizovala.

No a k jádru věci. V 50.letech 20.století začalo v kapli strašit. Nebo se tam děl zázrak. Jak kdo chcete. Prostě zvon začínal sám od sebe v nesmyslných dobách zvonit.

Strašidlo nebo zázrak, prašť jako uhoď. V době socialismu bylo obojí zakázané. Do případu se vložila STB. Vypadalo to, že si to někdo šeredně vypije... Číhošťský zázrak z roku 1949 a umlácení faráře Toufara při výslechu byly ještě živé...

Ale pachatele se tentokrát podařilo chytit při činu. Byla to malá opička uprchlá z nedaleké ZOO. Měla zvláštní zálibu... Takže se nikdo při mučení přiznávat nemusel.

A teď, proč to mám jako #tematydne. Příběh mi vyprávěl ředitel ZOO Z.Veselovský starší. Jeho syn, Z.Veselovský mladší, byl mým spolužákem na gymnasiu. Já pražskou ZOO rád... Já se tam například učil na maturitu.

Ten příběh je i na české Wikipedii. Ale ani ředitel ZOO v 80.letech nevěděl, co to bylo za druh opice. Bylo, nebylo... Ale vyprávěl mi i jiné příběhy.

Ono málokteré zvíře v ZOO nikdy z klece nebo výběhu neuteklo... Rekordmanem byl dikobraz. Ten zdrhal pořád. Občas jsme přišli do ZOO po zavíračce a celý personál s košťaty lítal po areálu a zametal dikobraza do jeho výběhu...

Vzpomínám si na jinou historku. Starší občanka z Troje si na Silvestra stěžovala, že jí na střeše řádí opilí kominíci. Telefonovala na VB. (Veřejná bezpečnost.) Přišedší orgán VB moudře zavolal do ZOO. Nebyli to kominíci, byly to gorily. Samec a tři samice.

I malá roztomilá opička umí zle pokousat. A gorila... Přečtěte si Vraždy v ulici Morgue od E.A.Poea. Ať víte, co lidoop umí. Ale pan ředitel Veselovský byl na Silvestra už taky veselejší...

Některý zvířecí uprchlík se lapá do sítě, na jiného se použije narkotizační střela. Ale síť na gorily je blbost a sestřelit čtyři dospělé se střechy taky... Co teď?

Pan ředitel se rozhodl s gorilami vyjednávat. Ostatně Portugalci ve 14. a 15.století to dělali také. Říkali gorilám "chlupatí lidé" a zkoušeli s nimi obchodovat, stejně jako s ostatními africkými domorodci. Prý docela úspěšně...

Pan ředitel, trochu opilý, vylezl ke gorilám na střechu a vyptal se na podmínky, za kterých jsou ochotny se vrátit do svého pavilónu. Tak úplně přesně si pak všechno nepamatoval...

Ale gorily na dohodu přispoupily a vydali se s ním pěšky na asi dvoukilometrovou procházku domů, do ZOO, do pavily... (To je ahistorický výraz.) Tam byly zahrnuty zeleninou, ovocem a hračkami. Což se dělo celý následující rok. Mohl to být velký ... Průšvih?

Jo. Místo, které mám rád, to je bez výjimky spojeno se vpomínkou. K té maturitě. Já bydlel na Letné. Kousek ode mě další spolužák. Chodili jsem o Svaťáku přes Stromovku do ZOO. (To Trojská lávka ještě stála...) Učili jsme se tam na maturitu. Chodili jsem na zavíračku a učili se tak dvě hoďky, pak jsme krafali.

ZOO v noci... To Vám je něco úplně jiného než ve dne. Velké šelmy jsou v postatě noční živočichové a probudí se... Nejen velké šelmy. Taky jsme občas něco krmili, něčemu vykydali. Nic nebezpečného. Do velikosti hrošíka liberijského.

No a cestou zpátky jsem kecali s esenbákama. Psal se rok 1985. V Praze řádil spartakiádní vrah Straka. Esenbák (příslušník Sboru národní bezpečnosti) byl za každým křovím. Policajtíci byli posily z venkova. Aby nedošlo k mýlce. STB, to byli svině, ale pořádkoví mlaďoší, ti dělali normální policejní práci. Za Rakouska, za Republiky, za Protektorátu i za Bolševika.

Zpočátku nás párkrát legitimovali. Ale usoudili, že sexuální devianti nechodí ve dvojicích každý večer do ZOO pod dementní záminkou, že se tam učí na maturitu... Ostatně, policie zasahovala i v ZOO.

Zlotřilí krmiči z žrádla pro šelmy vařili pro důchodce... Prasklo to a vyšetřovalo se. Zbytky jídel se pro zvířata vozily z luxusních pražských restaurací a hotelů... To se dneska nesmí. Zbytky končí v kafilérii.

No, bydlel jsem na Letné. Dnes bydlím v Troji. K onomu ramenu Vltavy to mám zhruba stejně daleko, jako v době mládí. Ale z druhé strany. Mám Stromovku prolezlou... A skoro u každé lavičky, stromu, kamene, si vzpomenu na příběh. Ale to bych vyprávěl do nekonečna.

A já se nepotloukal jen po Stromovce. Znám z Prahy víc míst. A nejen z Prahy. Z celých Čech a Moravy. Tím neříkám, že jsem se nepodíval za hranice. A taky se mi ledaskde líbilo...

No, třeba ještě k tématu týdne něco přidám. Když jsem si ho vymyslel.

@cleverbot
@automation