Špatné vtipy a špatné fotografie

Se špatnými fotografiemi je to snazší. Vizte ukázku.


Není celkem o čem diskutovat. Obě jsou pořízeny ze stejného místa. Z Hradčanského náměstí, od výstupu Starých zámeckých schodů na ně. V dálce jsem viděl něco světelně zajímavého. Zamířil jsem... A bylo to strašně maličké. Tak jsem dal maximální možný zoom. A neudržel foťák v klidu. Kdybych udělal fotky normální velikosti a v editoru je maximálně zvětšil, bylo by to lepší? Spíš ne... Ale jsou to prostě špatné fotky. Tečka.

S vtipy je to horší. Já je rád, moc rád. Znám vtipy židovské a vtipy o židech. Ale pak už znám jen vtipy o policajtech, blondýnách, Pepíčkovi, Skotech, psychitrech a pacientech, Hurvínkovi, učitelích, lordech a Žánech, tchýních... Ale už ne vtipy policejní, blondýnkovské... Ještě tak cimrmanovský chemický vtip (H2SO5).

No a znám vtipy na stránku i vtipy o pár slovech. Znám černý humor. (Existuje ten pojem i v cizině? Nebo je to jako s těmi prakticistními-kanadskými žerty?) Ale jsou i špatné vtipy?

Ano. Pamatujete humoristický týdeník Dikobraz? Bylo to veselé čtení. Až na jednu dvojstranu. Tam byly vtipy ideologické. Které měly nastavovat zrcadlo... šosákům, vrahům z Wall Streetu, maloměstským buržoasním zpátečníkům a jestřábům z Pentagonu, rozkradačům majetku v socialistickém vlastnictví... No, ha, haha, ha... Bylo mi z těch "vtipů" málo volno. A ještě občas přetiskli vtip ze sovětského humoristického časopisu Krokodil... A to mi vstávaly chlupy. I v podpaží.

Děda mi říkal. že za Protektorátu se taky otiskovaly vtipy proti Židům, odbojářům, sabotérům, banditům, západním plutokratům a bolševikům... A že se jim taky nikdo nesmál. Nejhorší je, že se k těm "vtipům" propůjčovali i nadaní autoři. Nemůžu a nechci je soudit. Každý měl nějaký důvod, proč to dělal.

Karikatura je trochu jiná kapitola. S vtipem souvisí. Ale je to především agitační věc. Pro negramotné.

No a s vtipy je to vůbec složité. Abych aspoň jeden nahodil... Tak vtip o vtipu:
V redakci humoristického časopisu vybírá šefrédaktor ze čtenářské korespondence pro stránku "Vtipy našich čtenářů".
"Ten tam nedáme, ten tam nedáme, ten tam dáme..." Najednou zařve smíchy. Co, zařve... Vyprskne, zařičí, začne se smíchem otřásat, nemůže ani promluvit, pro smích se nemůže nadechnout a začne se dusit... Úplně se zpotí. Trvá mu deset minut, než se uklidní tak, že může pokračovat. Pak si otře čelo plátěným kapesníkem. Nadechne se a hlasem jako předtím řekne: "Tak ten tam teda rozhodně nedáme..."
Prostě s vtipy je to těžké...

A abych dal taky jednu "normální" noční fotku.

Je to nádvoří starého Salmovského paláce na Hradčanském náměstí. Ty objekty tam jsou vyrobené ze samých míčů. Od pingpongového po medicimbál. Já nevím proč a nač. Jsou tam. Byl tam jakýsi papír. Ale byl vevnitř. A byla noc. A bylo zavřeno. Tak kdo chce, ať si zjistí, vo co go v týhle story... Máme přeci Google, že jo...