Svým způsobem máš pravdu. Ale tenkrát se hladomory, války, povodně, požáry... braly jako Boží dopuštění, jako samozřejmost. Jistota byla náboženství. Kdo se bude dobře chovat, skončí v nebi. Kdo ne, tak v pekle. To bylo pro ně to nejdůležitější.