Téma týdne: Radost

in #cesky7 years ago

Ahoj,

předtím než začnu psát o tom jak prožívám svoje radosti v životě já, bych chtěla jen říct, že mám opravdu radost za to, že máme tyto témata týdne... Nebo že už bych psát začala? :D No možná, že jo :)

Moje životní radosti mají spoustu podob, spoustu citových vjemů, fyzických, až někdy jsem z nich celá zmatená. Nevím, zda jsem jediný člověk, který takto cítí radosti, ale i strasti. Touto silnou fyzickou změnou těla. Pokusím se vám to trochu popsat.

girl-2940655_1280.jpg

Od té doby, co se pamatuji ,jsem byla hrozná citlivka, fakt strašně, brečela jsem u všeho a pořád. Časem se to zlepšilo a jeden půl rok jsem naopak byla tak bezcitná, že jsem nepoznávala sama sebe, že jsem ani jednou nebrečela. A pak přišel zvrat, bylo to zpět.

Představte si, že se koukáte na film, je tam nějaká dojemná scéna. Třeba když Ross a Rachel na konci přátel jsou na telefonu a Ross volá na Rachel do již hluchého telefonu : ,,Tak vystoupila z toho letadla?? Vystoupila??" A Rachel ve dveřích odpoví: ,,Ano.. vystoupila". Ten dojemný okamžik, který často bývá v romantických komediích, avšak přátelé jsou taková klasika a říkala jsem si, že to snad bude znát větší skupina z vás, pokud ne, pusťte si aspoň ten poslední díl pro chvilku radosti :) V tu chvíli se mé tělo jakoby vnitřně scvrkne :D Nevím jak líp to popsat, prostě zadržím dech, nemůžu se nadechnout ani kdybych chtěla a do očí se mi ženou slzy, ale nebrečím, jen mám prostě slzavé oči a nemohu dýchat. Možná ty oči jsou právě proto, že nemůžu dýchat :D

Friends1017_1018-1871.jpeg

Někdy si říkám, že jsem fakt zvláštní... Ale ne, ne někdy, já si to říkám pořád. A nevadí mi to, ale občas zrovna tato přehnaná citlivost může být značně nepříjemná. Třeba v kině se spoustou lidí a mě se chce brečet u šťastných scén, ne u těch smutných, u těch šťastných! Nebo když jsme koukali na něco ve škole a já se musela držet a zadržovat nechtíc dech :D A takto podobně já prožívám i radost, stejně, jako když je člověk dojatý. Někdy jedu v autě z práce, slunce svítí nebo klidně může být zataženo a pršet (miluju déšť!) a jen tak z ničeho nic se začnu usmívat a mé tělo chce začít tančit, chci prostě vyskočit metr do vzduchu, začít se bláznivě točit, vylézt z auta a začít zpívat. Cokoli čím bych vybila tu radost napovrch, pro každého, pro všechny, aby se zapojil celý svět. Někdy se usmívám, jako třeba u psaní tohoto článku. Nebo u čtení článků všech z vás. Stejně tak jako u čtení pěkných příběhů. Jako když koukám na děsivý film, kdy hrdinové uniknou před vrahem. Když koukám na romantickou komedii, kde nakonec skončí 2 lásky spolu. A jako když koukám na videa o pejscích, otočím se a vidím svého chlupáče šťastně pochrupovat na mojí posteli, pohladím ho, a on se olízne a mrkne na mě. (Pokud nemáte psa, nemůžete to pochopit :D). Na světě je spousta radostí, stačí jen otevřít oči a přijmout je :) A co se týče strastí... ty tu přece být musí ne? Jak jinak bychom poznali ty dobré věci? :)

Přeji všem krásnou radostnou středu s úsměvem na tváři, každý den lze najít něco, z čeho můžete mít radost, ať už jsou to maličkosti, rodinné nebo osobní úspěchy nebo úspěchy jiných. Já se třeba raduji i když vidím, že někdo hezky zaparkoval :D Vím jak je to občas těžké pro mě a tak mám radost za ně :D Oni to možná tolik neprožívají, ale co, já se raduju ráda i za jiné, i když se mi pak stahuje žaludek a nemohu dýchat :)

gesture-772977_1280.jpg

Jak již psala @zenuska, i já si často představuji svoji krásnou budoucnost plnou splněných snů, někdy bych se na to téma chtěla i více rozepsat, takže řeknu jen, že i já jsem si pozitivním myšlením přivedla do svého života spoustu krásných věcí, a vy můžete taky. A i kdyby se nepovedlo napoprvé, být šťastný a pozitivní je přece mnohem lepší, takže za zkoušku to stojí tak či tak :) A nakonec i ta pozitivita může nakonec být vaším splněným přáním :)

Mějte se,

Li

Fotky: pixabay.com a revistapalta.com (Přátelé)

Sort:  

Každý jsme jiný, každý jinak prožíváme své pocity. Máš článek plný radosti. Ať tě provází nadále i v životě ;-)

Přesně tak :) Je to zajímavé číst, jak to každý má jinak a přesto stejně :) Děkuji! I tobě přeji jen radost :)

Díky ;-)

Umíš si tu radost užívat krásně ;-). U tebe asi nehrozí, že by ses přestala radovat ;-)

To ne :) Snažím se být pozitivní jak jen to jde :)

Jsi ty vůbec někdy smutná? Koukám, že tvůj život je jeden velký radostný kolotoč. Doslova :D

U romantických filmů jsem nikdy nebrečela. To se mi začlo stávat až když jsem začla chodit s přítelem. Asi jsem nás v tom viděla :D Jinak samozřejmě brečím jen u smutných věcí. Třeba nedávno jsme koukali na Láska nebeská (viděla jsem to prvně) a brečela jsem u toho, jak přišel Rick z Walking Dead (neznám jméno postavy ani jméno herce :D) s tím papírovým vzkazem za Keirou Nightly. Bylo to tak pěkný a zároveň smutný, protože chudák týpek. Jeho láska měla radši černochy :D

Hehe pořád jsem jen člověk a i já mám černé chvilky :D Ale snažím se to překousnout a dostat se zpět do positive vibes, protože ten život je pak mnohem lepší :) hahah on to není úplně pláč :D Ale takové dojetí, že mi z toho silně slzí oči :D Ale občas si pobrečím jak želvoun jen tak a pak nemůžu přestat, ale stejně to mám i se smíchem :) Ty opaky no... nemůžou být jeden bez druhého :) Scénu z filmu si bohužel nepamatuju, hlavně vůbec nevím, že tam Rick hrál :D :D Ehh sem hrozná, tak známej film :D

I google to zná :D

fuuha mám silné nedostatky :D měla bych to mrknout znova :D