Course of Critical Thinking / Kurz kritického myšlení (# 18) - Anarchocapitalism - part III. / Anarchokapitalismus - díl III.

Urza often repeats that we have been indoctrinated by the schools to thing about the state as something we can not live without and to see democracy as the only right regime. He considers etatism. He considers etatism as one the most dangerous religion

I have expressed many times in my texts that my displeasure at the fact that state education has been washing the brains of our children from a very early age, and if the parent does not work constantly in the opposite direction, the young student leaves the school vaccinated by the fact that democracy is the only right system of government and that government is necessary.

To substantiate his claim, he refers to the "National Education Program", which forms a governmental strategy in the field of education and is binding for schools.

The Whitepaper - National Education Program - says:

Education is related not only to knowledge and learning, i.e. the development of intellectual abilities, but also to the acquisition of social and other skills, spiritual, moral and aesthetic values, and desirable relations with other people and society as a whole, to emotional and volitional development, and last but not least to the ability to survive in the changing conditions of employment and the labour market. These are the reasons why education is now multi-
dimensional, aimed at personal development, social integration, the formation of citizens and preparation for working life. The education system consequently focuses on the following aims:

• the development of human personality (preservation of an individual’s physical and mental health, cognitive, psychomotor and affective development of a human being),
• transmission of the historically evolved culture of the society (continuity of the past, present and future, and integrates an individual into the social process of cognition,preservation of the cultural heritage),
• teaching people how to protect the environment in the sense of ensuring the sustainable development of a society (sensitive attitudes towards nature, motivation, towards the active formation of a healthy environment and the removal of poverty worldwide)
• strengthening social cohesiveness (tolerant and democratic attitudes towards all members of society without distinction, education in human rights and multiculturalism),
• support for democracy and civic society (encouragement of sensible and critical citizens, who are capable of independent thought, aware of their own dignity, and respect other people’s rights and freedoms),
• education for partnership, cooperation and solidarity within European as well as globalising society (strive for a life without conflicts and negative attitudes in a community not only of other people but also of other nations, languages, minorities and cultures),
• increasing economic competitiveness and the prosperity of society (education system influencing qualifications, flexibility and adaptability of the labour force, but also its capacity for innovation and change, the development and application of new technologies and the quality of management),
• increasing employability (ensuring a sufficient quality of education in the areas favoured by the global market, which in the case of the twenty-first century means working in an information society, the ability to use modern information and communication technologies, the ability to find information, and critical thinking).

Urza expresses it as follows:

In particular, civic competence is interesting, including" understanding "of environmental" problems ", sustainable development, respect for the laws and state branches of the state and so on.

I have studied computer science (not teaching), but I wanted to teach computer science and mathematics besides programming, I did the so-called pedagogical minimum, which is a set of subjects that one has to complete in order to become a teacher of professional courses; these are pedagogy, didactics, psychology, and so on. Within these subjects, a vast amount of time is devoted to key competencies, during which future teachers are trained to bring up a student-loving state and democracy in their subjects; the reality of teaching key competencies was even far more terrible (which will probably depend heavily on who teaches it) than it could be from a mere reading of key competencies (great emphasis was put on having students in their confidence to the police, the denial of the gray economy and tax optimizations, to teach them to crack and literally to "bring them to democracy").

I have also studied the pedagogical minimum. However, emphasis was placed on entirely different issues. Pedagogy and psychology. Urza presents it as a nationwide conspiracy to "brainwash", "indoctrinate" and "revive" our society.

QUESTIONS:

Teachers - Did anyone ever told you that you have to influence students this way?

Students, Parents - Do you feel that this is happening at schools?

If the Whitepaper has such power, why we are not, beyond our blind belief in the state, as strong in other key competencies?

Is Urza's comparison with communism and nazism propaganda right?

---

---

---

Urza často opakuje, že jsme od malička ve školách indoktrinováni k tomu, abychom stát brali jako něco, bez čeho se neobejdeme a k tomu, abychom demokracii chápali jako jediný správný režim. Upozorňuje na etatismus, což je dle jeho slov jedno z nejnebezpečnějších náboženství.

Již mnohokrát jsem ve svých textech vyjádřil nelibost nad tím, že státní školství vymývá mozky našich dětí již od útlého věku a nevyvíjí-li rodič soustavné úsilí v opačném směru, opouští mladý student školu naočkován tím, že demokracie je jediný správný systém vlády (která je sama o sobě bezpodmínečně nutná).

Aby své tvrzení podložil, odvolává se na „národní program vzdělávání“, který formuje vládní strategii v oblasti vzdělávání a je pro školy závazný.

Bílá kniha – národní program vzdělávání - říká:

Vzdělávání se nevztahuje jen k vědění a poznávání, tedy k rozvíjení rozumových schopností, ale i k osvojování si sociálních a dalších dovedností, duchovních, morálních a estetických hodnot a žádoucích vztahů k ostatním lidem i ke společnosti jako celku, k emocionálnímu a volnímu rozvoji, v neposlední řadě pak ke schopnosti uplatnit se v měnících se podmínkách zaměstnanosti a tím i trhu práce. Proto má vzdělávání více rozměrů, je současně zaměřeno na rovinu osobního rozvoje, začleňování do života společnosti, formování občana i na přípravu pro pracovní život. V uvedených hlavních rovinách se vzdělávací soustava tudíž zaměřuje na následující cíle:

• rozvoj lidské individuality (péče o zdraví, podpora seberealizace, kognitivní, psychomotorický a afektivní rozvoj),
• zprostředkování historicky vzniklé kultury společnosti (kontinuita minulosti, přítomnosti a budoucnosti a začlenění jedince do společenského procesu poznání, ochrana kulturního dědictví),
• výchova k ochraně životního prostředí ve smyslu zajištění udržitelného rozvoje společnosti (vytvoření citlivého vztahu k přírodě, získání schopností i motivace, k aktivnímu utváření zdravého životního prostředí a odstraňování chudoby v celosvětovém měřítku),
• posilování soudržnosti společnosti (podpora demokratických a tolerantních postojů ke všem členům společnosti bez rozdílu, výchova k lidským právům a multikulturalitě),
• podpora demokracie a občanské společnosti (výchova soudných, kritických a nezávisle myslících občanů, s vědomím vlastní důstojnosti a s respektem k právům a svobodám ostatních, výchova k demokratickému občanství, utváření kritického vztahu k šíření informací a postojů prostřednictvím médií (tzv. mediální výchova)),
• výchova k partnerství, spolupráci a solidaritě v evropské i globalizující se společnosti (usilovat o život bez konfliktů a negativních postojů ve společenství nejen druhých lidí, ale i jiných národů, jazyků, menšin a kultur),
• zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky a prosperity společnosti (podpora kvalifikace, pružnosti a přizpůsobivosti pracovní síly, ale také například schopnosti inovace a změny, rozvíjení a využívání nových technologií),
• zvyšování zaměstnatelnosti (průběžné zvyšování flexibility a adaptability člověka, na jeho tvořivost a iniciativu, na samostatnost a odpovědnost (vzdělávání zaměřené na uplatnění v informační společnosti, na schopnost práce s moderními informačními a komunikačními technologiemi, schopnost vyhledávat informace, kriticky myslet).

Urza se k tomu vyjadřuje takto:

„Zajímavá je pak zejména kompetence občanská, do které patří mimo jiné „pochopení“ environmentálních „problémů“, trvale udržitelný rozvoj, úcta k zákonům a pořádkovým složkám státu a tak dále.“

„Protože jsem studoval odbornou informatiku (nikoliv učitelství), ale chtěl jsem krom programování také učit informatiku a matematiku, dělal jsem si tzv. pedagogické minimum, což je sada předmětů, které musí člověk absolvovat, aby se mohl stát učitelem i bez toho, aby učitelství studoval; jedná se o pedagogiku, didaktiku, psychologii a podobně. V rámci těchto předmětů je věnováno klíčovým kompetencím obrovské množství času, během kterého jsou budoucí učitelé cvičeni k tomu, aby dokázali v rámci svých předmětů vychovat ze studentů ovce milující stát a demokracii; realita výuky klíčových kompetencí pak byla ještě daleko hrozivější (což bude asi značně záviset i na tom, kdo to učí), než by se mohlo z pouhého přečtení klíčových kompetencí zdát (obrovský důraz byl kladen na to, že máme ve svých studentech vzbudit důvěru k policii, odmítání šedé ekonomiky a daňových optimalizací, naučit je práskat a doslova je „vychovat k demokracii“).“

Já jsem také studovala pedagogické minimum. Důraz však byl kladen na úplně jiné záležitosti. Na pedagogiku a psychologii. Urza vše předkládá jako celostátní spiknutí za účelem „vymývání mozků“, „indoktrinace“ a „zovčení“ naší společnosti.

OTÁZKY:

Pedagogové – řekl nebo naznačil Vám někdy někdo, že máte studenty takto ovlivňovat?

Žáci, rodiče – máte pocit, že by se toto ve škole dělo?

Pokud má Bílá kniha takovou moc, proč krom naší slepé víry ve stát nejsme stejně tak silní v ostatních klíčových kompetencích?

Je Urzovo srovnání s komunismem, nacismem a otrokářstvím správné?

Urzův článek, ze kterého cituji/Urza's text from which I quoted him:

Previous part - # 17
Next part - # 19