Jistě! Ono totiž co je ekologické, to bývá i ekonomické a naopak, kde tomu tak není, bývá většinou ekonomika v něčem nečistá, což v důsledku vede ke zneužívání nějakého zdroje. Když bychom například uvažovali svět, ve kterém je svoz odpadu a likvidace odpadu komerční záležitostí, bylo by konkurenční výhodou nebalit banán do plastu, nebalit okurku do plastu a prodávat papírové, namísto igelitových tašek. Bohužel je těžké toto uvažovat, protože kdo by chtěl ušetřit mohl by tašky pálit v krbu. Říkal jsem si, jak tomu předejít? A nejlepší možnost je uvažovat vratné igelitky, vratné obaly a vratné všechno, v čem si zboží odnášíme domů, přičemž za likvidaci odpadů by platil obchodní řetězec a projevilo by se to v ceně. Já bych si kupříkladu koupil 5 rohlíků za 20 korun v igelitovém sáčku a napříště bych igelitový sáček přinesl do obchodu, kde by mi za něj vrátili 5 korun a zlikvidovali by ho u soukromého zpracovatele odpadu za dalších pět korun. Jim by zůstala tržba za deset korun, já bych měl své rohlíky za patnáct a soukromý zpracovatel odpadu by za sáček dostal pětikorunu. Toto může analogicky fungovat s PET lahvemi, krabicemi od mléka a tak dále a tak dále. I kapitalismus by měl umět být šetrný vůči životnímu prostředí.¨