Téma týdne – Strašidelné a neuvěřitelné?

in cesky •  last year  (edited)

Když už jsem píše tolik lidí, tak zkusím taky něco přidat. Je to zhruba 2 roky zpět a narovinu jsem si myslel že budu potřebovat odbornou pomoc, než mi kolega vysvětlil, že to nebude tak žhavý. Každopádně na začátek historky. To jsem si tak normálně spal otočen obličejem ven z postele. Už jsem byl v takovém tom polo-spánku, kdy vnímáte tak na 20%. Najednou jsem uslyšel dětský smích, křik a kroky kolem postele. Děti ještě nemám, takže to vzbudilo mojí pozornost a jen pohledem očí jsem se podíval tam, od kuď šel zvuk. Šel od mých nohou, a jelikož spím do U, tak jsem tam lehce periferně viděl, každopádně jsem nic neviděl. Řekl jsem si, že mi jen hrabe a očima jsem se podíval přímo před sebe. No a uviděl jsem vedle sebe postavu malé zombie holčičky s bílým obličejem, černými vlasy a otevřenou usměvavou pusou.

83d8cb_428b48d900af4bc6b92ce424260dde8f_mv2.png

Moc se nebojím, vlastně jsem se v životě opravdu bál asi tak 5x, na horory koukám od mala sám, takže na všechny supernatural věci jsem plně připraven, aspoň jsem si to myslel. Chtěl jsem řvát a utéct, ale nešlo to. Ona na mě stále zírala, já zíral, oba jsme zírali, chtěl jsem zavřít oči, ale ani to nešlo. Já se vlastně nemohl pohnout ani o centimetr. Trvalo to hrozně dlouho a ta malá kunda tam furt stála a s děsivým ksichtem čuměla. Nechci odhadovat čas, ale zhruba po deseti sekundách (což je v přepočtu na zastavený čas asi hodina a půl) jsem se mohl pohnout, odskočil sem pár čísel za sebe a zařval. Dívčí postava byla pryč a já se mohl opět hýbat. No celý zbytek noci jsem spal obličejem do postele.

paralisi-del-sonno.jpg

Na začátku jsem psal, že mi kolega vysvětlil, o co jde, teď se k tomu můžu vrátit. Jelikož si občas myslím, že bych potřeboval odbornou pomoc, tohle byla docela poslední kapka a podělil se o to. Od kolegy se mi dostalo utěšujících slov „vy-googluj si sleeping paralysis“. Tak jsem to teda vy-googloval a dočetl jsem se, že podobný problém má tisíce dalších lidí. Patřičně mě to uklidnilo a další noc jsem šel spát. No samozřejmě že se ta holčička objevila znovu, ale teď už sem na ní byl připraven a nebojácně na ní upřeně zíral (ono nejde dělat nic jiného) a hlavně jsem se nebál o život. Zachvilku zmizela a já spal dál. Dalších pár nocí jsem prospal bez jediné návštěvy. Byl jsem tak troufalý, že jsem se koukal i na rádoby dokumenty o sleeping paralysis a napůl horory. To nebyl nejlepší nápad, páč hodně věcí, kteří tam lidé popisovali, měli krásně provedené kinematografické spracování a já se do toho až moc vžil. Takže tu noc jsem spal a za zády jsem cítil, jak leží něco studeného a začalo mi to řvát do ucha, trvalo to poměrně dlouho, ale už jsem byl zvyklý a nedělal si z toho hlavu.

Zmiňovaný „dokument“

Od této zkušenosti, jsem měl už jen pár lehčích takovýchto „snů“, ale nic nebylo tak výrazného, jako první noc. Dokonce jsem zkoušel i experimentovat s lucid dreaming, ale jednou se mi to asi povedlo a něco mě chytlo za nohu, vytáhlo mě to z postele a táhlo mě to po zemi do chodby. Cítil jsem, jak mě pálí koberec a snažil jsem se kopat nohama a tu neviditelnou ruku, která mě táhla zmlátit, ale najednou jsem se probudil v posteli a na takovýhle ptákoviny úplně zanevřel. No doufám že si o mě nemyslíte jaký jsem blázen :D Co vy? Máte nějaké podobné zkušenosti? Odešli nebo se vrací?
Díky za přečtení :)

Authors get paid when people like you upvote their post.
If you enjoyed what you read here, create your account today and start earning FREE STEEM!
Sort Order:  

Část toho dokumentu jsem viděla, ale dokoukat se to nedalo, nesnáším horory :D Každopádně kdyby se mi tyhle věci děly pravidelně, tak bych se asi zabila. To by spaní bylo za trest.

·

ve finále je to příjemné zpestření všedního dne

·
·

Nope, nope, nope. To ať se mi radši zdá nějaký šílený nestrašidelný sen.

Ty máš ale bujnou fantazii...nebojíš se sám sebe?

·

Neni to o fantazii spis je to jak chripka, prijde a odejde, no ne u vsech lidi :D

·
·

Jo...

Já žádnou takovou zkušenost nemám, žádnou holčičku jsem neviděla, nevím, co bych dělala, jestli bych se jí bála nebo ne. Jako hororový fanoušek bych se asi prvně lekla, poté to ocenila :D
Já se jen občas probudím ztuhlá strachy, ale kdybych chtěla, tak se hýbat můžu, ale musím se prvně uklidnit, abych dostala odvahu na to se pohnout.

·

Ono jde právě o tu nehybnost, která člověka mega vyděsí. Není příjemný bejt ochrnutej :D

ja Ti verím,určite sa dejú zvláštne veci ktoré rozumom nevysvetlíš