Přestaňme si škodit

Opravdu za všechno můžou ostatní, nebo si škodíme sami? Možná trochu divná otázka, ale dává smysl. A odpověď je možná stejně divná jako otázka. Ano, škodíme si sami. A nejvíce si škodíme svými myšlenkami. Měl jsem období, kdy mě přepadaly záchvaty kašle a trpěl jsem značnou plynatostí. Bylo to období, kdy mne v podstatě nic nebavilo. Na spoustu věcí jsem si v duchu říkal: …. na to kašlu, na to bych se mohl vys..t. A bylo zaděláno na výše zmiňované potíže. Došlo mi to teprve nedávno. Uvědomil jsem si, že záchvaty kašle přešly a střeva se uklidnily. Najednou zničeho nic znovu záchvat kašle. Co se děje? Blesklo mi hlavou, že při jednom nákupu jsem nekoupil jednu věc a nějak automaticky (zažitý blbý zvyk) si řekl … na to kašlu. A opravdu jsem se rozkašlal. Udělaly se mi v ústech afty. Proč? Zalovil jsem v paměti a došlo mi, že jsem před dcerou pomlouval syna, aniž bych předtím v klidu zhodnotil situaci, která se mi nelíbila. Po tomto uvědomění afty za pár hodin odešly samy.
Jsou to prkotiny? Možná ano, ale kolikrát za den a za život používáme podobné myšlenky bezmyšlenkovitě jako zažitou reakci na věci a situace, které nám nevyhovují? Mnohokrát.
Poslední dobou je moderní mluvit a psát o pozitivním myšlení. Ano, je to krásná věc. Potíž je v tom, že toho nedosáhneme, dokud se nezbavíme výše zmíněných „prkotin“. Toto je má zkušenost. Vaše zkušenosti mohou být a jistě jsou jiné. Začínám si zvykat, že před jakoukoli reakcí na podnět „vypínám“ myšlenky, párkrát se nadechnu a pak v klidu začnu znovu „myslet“ a reagovat. Taky jsem se naučil děkovat ;-). A tak v některých situacích v duchu děkuji za nastavené zrcadlo, za lekci trpělivosti a podobně.
Přeji všem klidné velikonoce :-D
@cleverbot @banjo