Snídaně

Říká se, že snídaně je základ dne. S nikým se o tom nepřu. Ani se s nikým nepřu, když tvrdí, že snídaně je zbytečná. Nechť si každý dělá podle svých potřeb. V zásadě se mi nelíbí dogma co kdy jíst. Pečivo ráno, polévku s hlavním jídlem v poledne a večer. To nevím. U rodičů se toto dodržovalo a pořád dodržuje. Ale když jsem přijel na prázdniny k dědovi, kde pravidelně vařil velký hrnec vývaru. Mohl jsem si dávat k snídani polévku, protože on to taky tak dělal. Pečivo se jedlo večer s uzeným bůček či tlačenkou. Tohle rebelantství mi zůstalo dodnes. Ranní polévka.

Před pár dny jsem dostali jistý plod ze zahrádky, který byl hlavní ingrediencí této polévky. Jméno toho plodu je otázka za 2 SBI. Jako vedlejší přísada se přidá cibule, voda, stroužek česneku a trocha oleje. Podle svého gusta se může doplnit smetana ke šlehání, sůl a pepř.

Při prvním pohledu jsem se zděsil. Vypadalo to na rozmixovaného silničáře. Hustota odpovídala spíše omáčce než polévce. Nebyl jsem si jist co vlastně jím. Prvně mi to připomínalo svíčkovou bez masa, poté jako mix bramborové s hrachovou. To samozřejmě proto, že jsem ji jedl poprvé a mozek nedokázal rozpoznat co to je. Dnes ráno, asi 12 hodin po uvaření, se všechny přísady spojily do jedinečné jemně kořeněné chutě. Patřím k milovníkům hustých polévek.