Zemědělství jako ekosystém

Zákon o zachování energie platí i v potravním řetězci. Živý oragnismus vynakládá energii na obstarávání si potravy jen tehdy, když mu ta práce vynese víc energie. Zemědělství není výjimkou. Kdyby pravěkému lovci nepřineslo víc jídla než lov, se zemědělstvím by si nezačínal.

Zemědělství se napřed objevilo kolem velkých řek. A pokud existují náhody, tak to byla náhoda přímo neuvěřitelná. Právě tam se nacházely plodiny i živošichové, které a kteří byli vhodní k domestikaci. A zbytek obstarávala říční voda.

Člověk je od přírody docela slabý tvor. Jeho vlastní síla nestačí k obdělávání pole. Ale kolem řek jen zastrkoval zrno do zavlaženého úrodného bahýnka. To byl první stupeň zemědělství, takzvaně kopaničářské. Někde se udrželo dodnes.

Pak se ale změnilo klima. Přišlo větší sucho. Půda ztvrdla. Člověk stál před volbou. Buď se vrátit k lovu, nebo něco vymyslet. A tak zapřáhl dobytče a mluvíme o zemědělství poplužním. Poplužní zeměděpství se začalo šířit i mimo říční oblasti. Ale teď píšu jen o Egyptě, Mezopotámii, Indii a Číně. Amerika byla jinde. Tam kypřící tyč zůstala. Tvorové vhodní k zapřažení tam zkrátka nebyli. Tamní zemědělství bylo a zůstalo spíš zahradnictvím...

Zemědělství postupně ovládlo Evropu. Hodně postupně. První zemědělce máme doloženy před 12000 tety v Mezopotámii. U nás jsou jistí až před 6500 lety. Tak dlouho trvalo, než si lidský rod uzpůsobil technologii pro naše podmínky. Na sever Evropy postoupí zemědělství zase za pár tisíc let...

Mimo záplavové oblasti vznikl tzv. bludný kruh zemědělství. Lidé používali co možná nejvíce půdy pro svoji vlastní rostlinou stravu. Dobytek dostal jen minimum píce, aby přežil a mohl pracovat. Dobytka bylo málo. Bylo málo hnoje. Půda byla málo úrodná. Slabý dobytek oral mělké brázdy. Energie větru a vody využívaná byla. Ale to nestačilo.

Z tohohle kruhu se dostalo zemědělství až s nástupem "amerických" plodin. Zejména brambor. Na počátku 20.století se sklízela z hektaru asi tuna obilí. Nebo 20 tun brambor. (Dnes asi 6, respektive 60 tun.) To byl obrovský rozdíl. Navíc si brambory braly trochu jiné živiny než oblilí. Zaoraná bramborová nať pohnojila pole. Byl opuštěn trojpolný systém a nahrazen střídavým. Prudce vzrostly stavy dobytka. Přibylo hnoje. Úrodnost polí se zvýšila.

Ano, přišly i katastrofy jako bramborová plíseň, ktrerá v polovině 19.století vylidnila Irsko... Ale produkce potravin se obecné prudce zvýšila. Lidí prudce přibylo. Přibylo dobytka, který uvolnil lidskou sílu pro průmysl, pro vědu. Objevily se stroje, které začaly nahrazovat lidskou i zvířecí sílu pomocí fosilních paliv. Z fosilních paliv se dají vyrobit i umělá hnojiva. To vedlo k dalšímu nárůstu zemědělské produkce, k dalšímu příbytku obyvatelstva...Mohly nastat zničující války, napoleonskými počínaje a 2.světovou zatím konče.

Dnes jsme právě na tomhle stupni zemědělství. Teprve teď, po skoro dvou stech letech, se ukazují jeho nedostatky. Ale vrátit se do předprůmyslové doby není průchodné. Většina světové populace není ochotna vrátit se převážně k rostlinné stravě a nahradit slílu strojů svou fyzickou silou.

Budeme muset zapřáhnout do našich strojů něco jiného... Sluneční energii? Kosmické záření? Nepochybuji o tom, že hladovějící lidstvo něco vymyslí. Něco, co jeho současný problém se spalováním fosilních paliv odstraní. Ale co se současně během pár desítek let ukáže jinak nebezpečné. Ale pak lidstvo zase něco vymyslí...

Lidský důvtip má jistě své hranice. Které se s každým novým nápadem posunují. A budou se posunovat do skonání věků. A já se ty obrázky do Seempeak taky naučím vkládat! Čímž končím svůj eko-seriálek.