V pravěké galerii

Moravský kras láká davy turistů. Tísní se u zábradlí, když shlížejí do propasti Macocha, několik dní dopředu je potřeba objednat prohlídku Punkevních jeskyní. Plavba loďkou po jeskynní říčce je potom nezapomenutelným zážitkem. Je možné nechat se k horní části propasti vyvézt lanovkou, nechybí ani turistický vláček, infocentra, obchody se suvenýry nebo Punkevními oplatky, restaurace a bistra, turistická ubytovna, záchytné parkoviště a jistě mnoho dalších věcí, které jsem zapomněl zmínit.
Ve stínu hlavní atrakce jsou okruhy Kateřinské jeskyně, či Sloupsko-šošůvské jeskyně, zpřístupněny veřejnosti nejsou Amatérské jeskyně, Býčí skálu je možné navštívit pouze příležitostně.

Nejjižnější částí Moravského krasu, jsou Ochozské jeskyně. Lze se k nim dostat ze zastávek brněnské MHD Mariánské údolí nebo Velká Klajdovka po ujití cca sedmi kilometrů po značených cestách. Volně a celoročně přístupná jeskyně Pekárna vítá turisty širokým, velkolepým portálem.

Pravěcí lovci koní a sobů zde po sobě zanechali malbu na stěně a několik zdobených předmětů. Malba má stejný motiv a podobné provedení jako mnohem slavnější výtvor ze španělské Altamiry.

Ochozská jeskyně s krápníkovou výzdobou je přístupná pouze párkrát v roce za doprovodu jeskyňářů.

Jeskyni Netopýrku, která je v tomto ročním období zimovištěm drobných létajících savců, jsem nenavštívil, ale o zvířátka na konec vás neochudím.
V okolí ochozských jeskyní se žádný bufet ani infocentrum nenachází. U rozcestí si můžete přečíst o historii a nálezech na infotabulích, nicméně mapa, kde by byly zaznačeny alespoň významnější z padesáti Ochozských jeskyní, chybí. Po cestě je možné se občerstvit buď z vlastních zásob na krytých odpočívadlech, nebo na Kaprálově mlýně, kde mají skauti základnu, anebo na Ranči u Jelínka, odkud jsou tyto fotky zvířecích obyvatel.

Trasa v měřítku, kdy jdou sice lokality přečíst, ale všechny body se nechtějí do mapy spolu vměstnat.