Překlad Steem whitepaper do češtiny 21. (Czech translation of the Steem Whitepaper)

Účinnost ve srovnání s poplatky

Abychom srovnali účinnost omezení frekvence vůči poplatkům, tak musíme uvážit, jak tyto dva systémy reagují na úmyslné zaplavení sítě útočníkem. U Bitcoinu útočník s 10 000 USD může rozvrátit službu na celý den tím, že vyplní každý jednotlivý blok. Ten samý útočník v systému dynamických částečných rezerz nebude schopen rozvrátit službu byť na jediný blok.

Pokud budeme uvažovat o extrémnějším případu a předpokládat, že útočník drží 1% všech tokenů, tak předpokládáme útočníka s 60 milióny USD. Takový útočník může zablokovat službu Bitcoinového blokchainu na 16 let, pokud těžaři nezvýší poplatky nebo kapacitu. Dokonce i když zvýšíme poplatky na 15 USD za transakci, tak útočník stále může zaplavovat síť po 16 dnů.

Pod systémem omezování frekvence ten kdo drží 1% všech tokenů s úmyslem zaplavovat síť, dosáhne svého cíle na méně než 30 vteřin.

 
Pronájem vs. Nákup vs. Sdílení času

Když někdo vlastní dům, očekává právo užívat ten dům zdarma. Pokud skupina lidí koupí dům dohromady, pak každý očekává právo užívat dům v poměru k jeho procentuálnímu vlastnictví toho domu. Blokchain založený na poplatcích je jako pronajímat si dům od jeho vlastníků, zatímco omezování frekvence je jako sdílení času mezi vlastníky.

Pokus je dům vlastněn více lidmi, pak se tito jednotlivci musí rozhodnout, jak si přejí rozdělit užívání domu. Někdo, kdo vlastní 50% domu, ale užívá ho jen jeden víkend v roce, může očekávat platby od těch, kdo využijí jím uvolněný čas. To je úvaha systému založeného na poplatcích.

Na druhé straně ten, kdo vlastní 50% domu spekuluje na růst zájmu o využití domu v budoucnu a že bude schopen prodat svůj podíl za víc. Jakýkoliv vlastník, který vlastní větší část domu než užívá, se stává nemovitostním spekulantem. S tímto přístupem spíše než výběr nájmu očekávají zhodnocení.

Cena podílu se odvozuje od toho, jak mnoho času může potenciálně poskytnout uživateli. Vlastnit 1% domu a dostat 1 víkend v roce je nejmenší cena podílu. Ovšem pokud polovina podílníků nevyužije svůj víkend, pak hodnota sdíleného času vzroste na 2 víkendy ročně. Pokud se tito neaktivní uživatelé místo toho rozhodnou pronajmout jejich nevyužitý čas, pak spadne zpět na 1 víkend ročně. Pokud by se tato nevyužívaná období prodala lidem, kteří by je využili, pak by hodnota podílu klesla o 50%. Pokud není cena placená za pronájem větší než pokles ceny podílu, pak se majitelé podílu dopouštějí chybné ekonomické kalkulace.

Dle toho lze logicky předpokládat, že systém založený na poplatcích bude buď nákladnější pro uživatele nebo méně výdělečný pro jejich kolektivní vlastníky. Jednotlivec může  vydělat pronájmem jeho malého podílu na čase užívání, ale pouze na úkor ostatních majitelů podílů. Výsledkem je, že klesající cena podílu je sdílena všemi majiteli, zatímco výdělek obdrží jediný uživatel, který se rozhodl svůj podíl pronajmout.

Z toho můžeme odvodit, že blockchain slouží nejlépe, když vůbec nepoužívá uživatelské poplatky. Pokud by byly účtovány poplatky jako alternativa k omezování frekvence, pak by to měl být ekvivalent nákupu dostatečného podílu sdílení času a závazek držet ho dost dlouho na to, aby bylo jednou získáno právo jeho použití.

Jinými slovy, transakční poplatek by měl být roven minimálnímu zůstatku účtu a na konci týdne by měl být refundován. Předpokládejme, že minimální zůstatek účtu je 1 USD a umožňuje provést 1 transakci za týden. Pokud si někdo se zůstatkem 1 USD přeje provést 5 transakcí najednou, tak bude muset zvýšit svůj zůstatek na 5 USD na týden buď před, nebo po svých transakcích.

Teoreticky by se mohl vytvořit trh, kde by si uživatelé mohli půjčit požadovaný podíl. Prakticky je však pro uživatele mnohem jednodušší koupit a prodat podíly nezbytné k dosažení jejich požadované uživatelské rychlosti. Jinými slovy cena dohodnutí mikropůjček je větší než cena udržování zůstatku vyhovujícího vašemu maximálnímu týdennímu využití.

Decentralizované omezování počtu transakcí může umožnit nové typy decentralizovaných aplikací, které nebyly možné, když každé použití aplikace vyžadovalo mikroplatbu. Tento nový model dává vývojářům aplikací schopnost rozhodnout zda a kdy zpoplatnit svým uživatelům transakce.