Času je vždycky dost. Zbytek je otázka priorit. I ta práce je koneckonců priorita. Aby se průměrně nadaný člověk uživil, to jest zaplatil si skromné bydlení a kvalitní stravu, nemusí pracovat čtyřicet hodin týdně. Pak už jen záleží, co od života očekává nad rámec pokrytí těch základních fyziologických a sociálních potřeb.

Když to pro zjednodušení vztáhneme na čtení vs. hraní her na počítači, roční kartička do knihovny vyjde na 60 korun, zatímco počítačová sestava s legálními kopiemi her vyjde podle nároků hráče na několik desítek tisíc. Takže na čtení knih musíš pracovat ani ne hodinu ročně, na hraní her třeba měsíc. Na auto i několik let. A pak je otázka, jestli ti auto/hry/knihy za ten čas (nikoli práci) stojí.