Kulturní krajina

in #cesky6 years ago (edited)

P1090399.JPG
Krajina... Dokud se člověk živil lovem a sběrem, byl součástí přírody a tedy vlastně i krajiny. Neměl potřebu do krajiny zasahovat, ani prostředky k takové činnosti.

Pak se ale zrodilo zemědělství. A postupně se krajina rozdělila na dva světy. Byla tu krajina kulturní - pole, louky, pastviny, zastavěná plocha. To byla ta krajina správná.

Zbývající krajina, skutečná příroda, to bylo něco člověku nepřátelského, pro něj závadného. Žili tu vlci a medvědi. Navíc jezinky, hejkalové, bludičky, divoženky a jiní běsové... Časem se tu zabydlel i ďábel. Kdo by sem chodil, když nemusel? Leda poustevník, který byl pod ochranou Boží. A i v jeho případě se mluvilo o zeleném mučednictví. Příroda se stala útočištěm zbytků pohanství. Nejrůznější bylinkářky a také ovčáci byli počítáni mezi potenciální čaroděje...

Člověk považoval přírodu za svého nepřítele. Mýtil ji a žďářil. Snažil se vyhubit všechno divoké. Přeměnit co možná nejvíce půdy na pole a louky. A to mu vydrželo na našem území do 14.století. Ano, jinde tomu bývalo i jinak. Třeba Egypt byl darem Nilu a Egypťané docela dobře chápali životodárnou moc přírody. Ale držme se u nás.

Jistě, i u nás byly nečetné výjimky. Panovník i velmožové rádi lovili. A k tomu potřebujete divokou zvěř. Která v chlívku žít nebude. Takže tu bylo pár obor. A pohraniční hvozd měl obrannou funkci. Na ten se nesahalo. Stejně půda pod ním byla do 18.století nevyužitelná.

Do 13.století se u nás používaly na výrobu mouky ruční mlýnky. Teprve pak se začaly objevovat masově vodní a větrné. Mlynáři také z nutnosti něco věděli o hydrologii. A chovali se k přírodě šetrněji než zbytek populace. Mlynář chránící lípu... To není tak úplně nesmyslná Jiráskova fantazie z Lucerny.

No a do třetice mniši. Při klášterech vznikaly tehdy obvyklé zahrady. Zeleninové, ovocné... A časem i bylinné. V klášterech se přeci i léčilo. Mniši si tak v zahradách rozjímali, kontemplovali... A najednou tu máme první libosady, rajské zahrady. Prostě výsadbu nesmyslných, neužitečných kytičkáren. Což se začalo šířit od shora dolů. Nejprve mezi šlechtu. A když k nám přišli Lucemburkové, nasály i Čechy evropské povětří...

Nicméně počátkem 15.století se schyluje v Čechách k ekologické katastrofě. Lesy v centrálních oblastech už téměř neexistují. Topí se dřevem, dřevo je hlavní stavební surovinou. Na místech lesů vznikají pole a louky. Ochlazuje se. Deště smývají ornici. Přichází eroze, hlad, husitství.

Husitství zredukovalo počet obyvatelstva a výrazně omezilo budování čehokoliv. Lesy se vzpamatovaly. Už bratr Žižka bojuje na hrázi vypuštěného rybníka. Ale zlatý věk rybníkářství, to je 16.století. Rožmberská rybniční soustava, ta už musel respektovat přírodu. Jinak by nepřežila pět staletí...

Ale počátkem 17.století je zase lidí příliš mnoho. Lesů zase ubývá. V celé Evropě. Naštěstí pro přírodu přichází Třicetiletá válka. Zase nemá kdo ubližovat lesům. A cyklus se opakuje. V polovině 18.století je zase příliš mnoho lidí a příliš málo lesů. Kdepak kůrovec! Člověk, to je nejhorší škůdce lesa!

A opět hlad a selská rebélie. Jenomže přichází osvícenství. A brambory. Díky bramborám člověk objevuje taje intenzivního zemědělství. Lesy jsou chráněny, znovu vysazovány. Ano, objevuje se smrková monokultura. Lesy už vlastně nejsou lesy, ale plantáže dřeva na stojato. Ale funguje to. A ž do dnešních dnů.

Jenomže průmysl přírodu poškodil. Exhalacemi. Dopravními cestami, které les rozkouskovaly. S lesem je to zase špatné. Lidí je moc. Co přijde? Navíc je svět poprvé v dějinách globalizovaný. Tentokrát se problém nepodaří vyřešit lokálně. Nevím.

A teď k fotografii. Je pořízena z pražské ZOO. Za zády mám výběh ledních medvědů. Samozřejmě, dominantou má být ta rostlina do červena. Chvíli jsem uvažoval, že si počkám, až po cestě nepůjdou lidé. Ale lidé do ilustrativní fotografie k článku o kulturní krajině vlastně patří...

Tak co je tam ještě vidět? Stromy. Spousta. Ještě zelené, ale ty odstíny do žluta se už objevují... Pak Bororo. To je dětská prolézačka v bývalém sloninci. Před dejvickým hotelem International je trochu vidět pražská čistička vody. To sem taky patří. No a pak se tu rozkládá město veliké, jehož sláva... atd.
Je to město natruc krajině, nebo ji vhodně doplňuje?

@tazi , Možná, že ještě nějaký článek k tomuhle tématu přidám. Teď mě napadly takové krajinné kontrasty... Teda o krajině to tak bude a nebude. Ale všechno souvisí se vším, jak praví dialektický materialismus. A já na hodinách marxismu-leninismu dával pozor.
QmZdEgdEG3gM7H2SwXosyGgGNMV2NanfmiFcMKgeQgEc2i.png
P.S.: @cleverbot Do you want communicate?

Sort:  

This post has received a 3.13 % upvote from @drotto thanks to: @krakonos.

I can't say no to you cleverbot.

Coin Marketplace

STEEM 0.26
TRX 0.11
JST 0.032
BTC 63510.75
ETH 3065.54
USDT 1.00
SBD 3.82