Kdo volí Andreje Babiše?

English summary of the article. The populist prime minister ruled by us, who is also the second richest man in the country. He is elected by the poorest because he promises them the impossible. But at the same time he defends the interests of the richest. An interesting paradox...

Na první pohled to vypadá jednoduše. Představte si podnikatele, který sníží svému dělnictvu mzdy, prodlouží pracovní dobu a zavede svačiny zdarma. A dělníci ho budou milovat, protože zavedl svačiny zdarma.

Zbývá dodat, že dělníci jsou tupci a je třeba jich probudit, aby si uvědomili, že jsou brutálně vykořisťováni. Pokud se nedají, dobře jim tak...

Ale ono to není tak prvoplánově jednoduché. Jistě. Je tu velká skupina lidí, která nechce demokracii, ale jen chléb a hry. Naopak, ta skupina přivítá, že nebude muset sama o sobě rozhodovat, že si tu starost za ni vezme někdo jiný... Kolik jich je? Asi 8 milionů voličů. K volbám chodí asi 60%. Tak 6 milionů, ať se to dobře počítá. Třetinu hlasů dostane současný premiér... Dva miliony duší pro Babiše.

Všichni patří do té zhruba načrtnuté skupiny? Nee. Pan premiér sice vládne hlavně ve prospěch svůj. Ale nejenom. On si nemůže dovolit neuspokojit někoho, kdo je zhruba srovnatelně mocný a bohatý jako on sám. Vládne ve prospěch úzké skupiny v zemi zdejší nejmocnějších. Chcete-li, velkokapitalistů.

Že mají zastoupení v Parlamentu, to je celkem v pořádku. Za I.republiky tu byla Strana národně demokratická. Tedy Živnobanka. Tedy Dr.Preissler. Ale také dbala zájmů nikoliv jen svých... Samozřejmě, že měla daleko větší vliv než by odpovídal počtu voličů, jejichž zájmy zastupovala.

Ale teď sklouzávám do velmi teoreticko-historických úvah. Mohl bych jít ještě hlouběji do historie, do svého oblíbeného 16.století. Politický národ tehdy tvoří jen šlechtici, páni, s osobním hlasem na Zemském sněmu. Ale slovo mají i rytíři, zejména ti bohatí, kteří přes Krajské sněmíky na Zemský sněm své zástupce také pošlou. A bez vlivu nejsou ani královská města. Ovládaná erbovními měšťanskými rody... No a každý z těch politických hráčů kope sice sám za sebe, ale neokopává ani kotníky svým stavovským soudruhům, ani stávajícímu zřízení. To by byl vůl.

Takže pan Babiš klidně odrovná pár tisíc živnostníků, ale na velkopodnikatele si netroufne. To je stejná váhová kategorie. Která by mu zatopila. Zle. A další velkopodnikatelé by mohli pojmout obavy, že jsou na řadě... Pan Babiš nepřijme nikdy zákony, které by jakkoliv omezily nejbohatší a nejmocnější. Tudíž je i v zájmu těch mocných, aby se on udržel u moci.

Tudíž. Vrána vráně oči nevyklove, naopak ji bude volit. Se vším příbuzenstvem a domácími lidmi. Protože je to pro ně opravdu výhodné. Na rozdíl od plebsu, který se nechal jen nalákat sliby a řečmi, které útočí na jeho nízké pudy.

Kolik je těch vyvolených? To se přesně říct asi nedá. Myslím, že ani oni sami sebe nemají spočítané. Může jít o nízké stovky rodin. Ale když patříte, byť jen vzdáleně, k takové rodině, tak se k ní hlásíte. Protože i o neschopného synovce strýčka z třetího kolene se rodina postará... I kdyby pro něj zřídila bezvýznamný post ředitele nesmyslného odboru na nějakém ministerstvu...

Takže si myslím, že tohle bude pár destítek tisíc hlasů, možná stovka tisíc, třeba dvě... Což vypadá nevýznamně. Ale. Nikdo z těchhle lidí nemá zájem vytvořit, nebo zaplatit, pořádnou antibabiší kampaň. Protože jim pan Babiš opravdu vyhovuje.

Naskýtá se tedy opačná otázka, kdo že to chodí demonstrovat s Milionem chvilek? Proč mají tak dětinskou kampaň, která zjevně k cíli nevede? Čemuž věnuji své přespříští zamyšlení.

To příští... On Tatíček Masaryk taky patřil k vlivové skupině těch nejbohatších. Přijal jméno své americké choti Garrique... Které mu otevřelo mj.dveře k americkému presidentovi. No, zkusme si představit, kdyby Masaryk žil a presidentoval o desetiletí déle (Zemřel 1937. Bylo mu 87.) Kdyby žila i jeho choť. Zaútočil by Hitler na zemi, kde paní presidentovou by byla americká občanka a pan president by měl přístup do nejvyšších pater americké politiky (a byznysu)? Ale o tom tedy budeme přemýšlet až příště.